CO NA TO ŘÍKÁM

https://www.facebook.com/jajsemvelmiprohumor/ číst dál

‎
Bezvízový styk s osmanským sultánem aneb přeměna Evropy na turecký chalifát diplomatickou cestou...
Tak jsem vám tuhle nedávno přemýšlel o tom, jak bych postupoval, kdybych stál na opačné straně barikády – kdybych byl zkrátka nějaké hodně vysoko postavené Sluníčko a chtěl co nejrychleji zničit Evropu, resp. udělat z ní chalifát nebo něco takového. Jako první, co by zřejmě nejspolehlivěji přeměnilo náš kontinent na Osmanskou říši, mne napadlo zavedení bezvízového styku s Tureckem. Turků je 75 milionů, když k nám přijde v první vlně jen desetina z nich a mezi nimi bude desetina islamistický... číst dál

Je to vlastně skvělá zpráva, ten návrh EU, že by se země, které nechtějí plnit kvóty, mohly „vykoupit“, a to tak, že za každého odmítnutého utečence by zaplatily. Nepřeji si nic jiného, než aby byl co nejrychleji schválen a uveden do praxe. Ptáte se proč? číst dál

Dnes Adam B. Bartoš, zítra kdokoli z nás. Svoboda slova je nedělitelná! číst dál

Protiruská hysterie, jíž jsou u nás prostoupena všechna mainstreamová média, před několika dny na chvíli téměř ustala. Důvod? Český občan Petr Michalů požádal v Rusku o politický azyl, čímž mimo jiné postavil naše novináře před nezáviděníhodnou volbu. Mají o této události informovat (a tím ji nepřímo popularizovat), nebo hrát mrtvého brouka a riskovat, že pravda stejně vyjde najevo a oni se v očích lidí svým zatajováním nepříjemné zprávy definitivně znemožní? číst dál

Přiznám se, že o spolku HateFree toho mnoho nevím a jeho činnost mě vůbec nezajímá. Pokud nějaké informace přece jen mám, tak spíše z doslechu – jedná se prý o jakési profesionální dobráky, usilující údajně o toleranci a nenásilí, přičemž v této jejich bohulibé činnosti je štědře podporuje samotná vláda a propaguje Česká televize. číst dál

Je 17. září 1793 a francouzský parlament, tzv. konvent, přijímá další z protidemokratických zákonů, kterých od svého ustanovení vyplodil již desítky. Tento nejnovější Zákon o podezřelých je však přece jen čímsi výjimečný. Od dnešního dne to má být ve Francii tak, že zločincem v očích státu se stane nejen ten, kdo spáchá nějaký protirežimní čin (za nějž se považuje např. veřejné vyznávání katolické víry, odmítání státního náboženství s jeho kultem Nejvyšší Bytosti apod.), ale i zcela bezúhonný člověk, který však neprojevuje požadované revoluční a vlastenecké smýšlení. A kdo bude posuzovatelem toho, zda ten či onen je dostatečně uvědomělý? Je to úplně jednoduché – toto právo i povinnost zároveň bude mít každý Francouz, který, když u někoho zjistí malou oddanost vůči novému režimu, je povinován takového potenciálního monarchistu, federalistu či zakukleného nepřítele volnosti, rovnosti a bratrství udat úřadům. Je samozřejmé, že tyto nepřátelské elementy nemůže čekat nic jiného než smrt. Začíná jakobínský teror a tzv. „krmení gilotiny“, a to až do července příštího roku, kdy revoluce, která – jak známo – požírá své děti, setne hlavy i jejím nejmocnějším protagonistům. číst dál

10. dubna se v Mnichově konal „mírový pochod“ v Německu žijících Turků. I přes to, že je tak krátké, ukazuje následující video celkem jasně a jednoznačně, jak si „umírnění“ turečtí muslimové představují blízkou budoucnost. Totiž tak, že pány v Německu budou oni, zatímco z původního obyvatelstva se stane levná pracovní síla, která je bude živit. Když uvážíme, že Turecko je členem NATO a Evropa zvažuje bezvízový styk pro jeho občany a následné plnohodnotné členství této „demokratické“ země v EU, asi se máme na co těšit... číst dál

Je to snad už náš osud či prokletí, že se vždy znovu necháváme napálit, přechytračit, opít rohlíkem? Vždycky si říkáme, že to bylo naposledy, že dvakrát se o stejná kamna spálí jen hlupák, že těm šmejdům, co nám vnucují ty sady hrnců, speciální potravinové doplňky, dovolenou v Karibiku za neuvěřitelně bezkonkurenční cenu řekneme hezky od plic, co si o nich a jejich podrazech myslíme – ale pak přijde nějaký další šmejd s úplně novým, fantastickým produktem, krásně zabaleným do pozlátka vznešených frází a my se spálíme znovu, podtřetí, podesáté, posté... číst dál

Podivná anabáze skupiny iráckých „křesťanů“ skončila (zatím) v Německu, a i když je mediálně přetřásána z mnoha stran a úhlů pohledu, jedna věc mi tam stále chybí. Je jí – stručně řečeno – odpověď na otázku, zda tito lidé jsou opravdu křesťané, za které se vydávají. Moje odpověď je záporná, což se pokusím ve stručnosti vysvětlit. číst dál

Instruktážní porada pracovníků sdělovacích prostředků – Praha, Úřad pro mediální strategii, 23. 3. 2016 (Přísně důvěrné!) číst dál

Amerika bývá označována za zemi neomezených možností a i když fluidum této fráze už dávno ztratilo svůj hypnotizující účinek, zdá se, že americký sen o možnosti nemožného dnes opět nabývá reálných obrysů, když se zmaterializoval do jediného jména, resp. člověka. číst dál

Mediální masáž, oslavující podepsání jakési mimořádně významné smlouvy mezi Evropskou unií a Tureckem, která prý „uzavře balkánskou trasu“, je v plném proudu – tak Babišův plátek jásá, že „Turecko začalo plnit dohodu“ (tím, že chytlo několik uprchlíků na svém pobřeží, když předtím jim rok v odplutí do Řecka nijak nebránilo), že teď už bude všechno koordinované a organizované, žádné bitky na hranicích, ale spořádaný převoz těch opravdových, dokonale prověřených uprchlíků přímo do jednotlivých zemí EU. Na místě je opět pečlivě instruovaná mladofrontová komsomolka, zprostředkovávající on-line reportáže. Jejich hlavní náplní je osvědčená hra na city – utopení nešťastníci, prchající za vytouženou svobodou (přes půl zeměkoule?!), utrpení žen a dětí, které znásilňují gangy (tvořené těmi hodnými uprchlíky!), apel na evropskou solidaritu s ubožáky (které jejich souvěrci v Saúdské Arábii nechtějí, protože vědí, co je to za lidi) atd. číst dál

„Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jsou u konce dny nijak neřízené migrace, uzavřena byla takzvaná balkánská migrační trasa. Tusk to řekl novinářům po pondělním summitu EU a Turecka. Turecký premiér Ahmet Davutoglu podle něj také souhlasil s tím, že Ankara bude brát zpět migranty, kteří nemají nárok na azyl.“ číst dál

I když jsou důležité každé parlamentní volby, ty příští budou přece jen v mnoha ohledech důležitější než všechny předcházející. Jejich zcela zásadní, klíčový význam vidím v tom, že tentokrát se nebude rozhodovat pouze o běžných záležitostech, jakými jsou např. výše daní, reforma důchodového systému, elektronická evidence tržeb apod. Jakkoli důležité, přesto všechny tyto věci jsou v současné době zastíněny kardinálním problémem úplně jiného druhu, totiž tzv. uprchlickou krizí, resp. hrozbou obsazení naší země muslimskými kolonizátory. číst dál

Na televizi se nedívám, rádio si občas výjimečně pustím, ale jak to tak po včerejšku vypadá, asi ten krám vyhodím z domu taky. Poslouchal jsem asi o půl šesté večer stanici Radiožurnál, byla tam jakási diskuse, ovšem místo diskutování si ti tři pozvaní odborníci (nevím už přesně na co, ale nejspíš na konspirační teorie) hráli do karet tak, že mluvili jako jeden muž. To by možná ještě tolik nevadilo, ale téma, které si zvolili a které pojednávalo o tom, že Hitler na konci války nezemřel, ale uprchl do Jižní Ameriky a odtamtud dál pokračoval ve svých nenávistných protižidovských aktivitách, dokud mu jacísi investigativní novináři nepřišli na stopu a... číst dál

Odsouzení - byť nepravomocné - Aleny Vitáskové, šéfky Energetického regulačního úřadu, vypovídá o stavu demokracie u nás víc než cokoli jiného. Ukazuje v prvé řadě na to, že žádná demokracie v naší zemi není, že to, co je za ni vydáváno, je de facto opakem demokracie, tj. oligarchií neboli vládou bohatých. Řečeno jinak - kdo má peníze, má i politickou moc, přičemž tato politická moc následně generuje další peníze. Toto zjištění samozřejmě není nové - skutečnost, že ekonomickou a tudíž i politickou moc mají v rukou tzv. kmotrové, se ví dávno. Případ Aleny Vitáskové však není pouze další ukázkou toho, jak u nás končí ti, kdo takříkajíc poruší zákon omerty a nejdou na ruku mafiánským bossům. Je také - a především - čímsi výjimečný a podle ohlasu z diskuzí na sociálních sítích si většina lidí toto velmi dobře uvědomuje. Ta výjimečnost spočívá v brutalitě státní moci, která se v tomto případě ani nesnaží maskovat své úmysly a před zraky veřejnosti likviduje člověka pod tak průhlednými a groteskními záminkami, že je každému okamžitě jasné, o co tu jde. číst dál

Když žena čeká miminko, měla by dobu těhotenství prožívat v klidu a pohodě a vyvarovávat se úzkostí, napětí a stresu. To je snad pochopitelné každému normálně myslícímu člověku a doporučují to - alespoň tedy verbálně - i gynekologové. Jak to ale vypadá v praxi? číst dál

V diskuzi na jednom německém zpravodajském portále napsal kdosi ve svém příspěvku větu, kterou jsem si musel přečíst dvakrát, abych se ujistil, že dobře vidím. Nikdy by mě totiž nenapadlo, že někdo může být takový hlupák, aby zmíněnou stupiditu vyplodil a navíc ji myslel smrtelně vážně. Tu větu napsal jakýsi skalní volič CDU a zněla takto: „Celý život volím Křesťansko-demokratickou unii, ale nyní mě v souvislosti s uprchlickou krizí zklamala natolik, že v příštích volbách udělám radikální obrat a dám hlas SPD!“ číst dál

https://www.youtube.com/watch?v=DA46W_YTGGI číst dál

číst dál

Syrská vládní vojska spolu s ruským letectvem dobývají Aleppo, baštu Islámského státu a předpokládal bych, že to v našich sdělovacích prostředcích bude kvitováno s uznáním a radostí nad tím, že konec zločinného islamistického režimu se blíží. Pravdou je bohužel přesný opak! číst dál

Jaké je pravé jméno policejního Zifčáka? číst dál

Krátce předtím, než se před lety položila IPB, psali v novinách jacísi finanční analytici o tom, jak je na tom banka dobře a jaké skvělé výsledky ji v budoucnu čekají... číst dál

Nevím, jestli Bohuslav Sobotka nechápe, nebo nechce chápat to, co je v souvislosti s uprchlickou krizí tak zřejmé a očividné. Ano, migranti se naší zemi zatím vyhýbají, v tom má pravdu, ale to přece nemusí trvat věčně a změna k horšímu může přijít hodně rychle. A i kdyby se nakrásně dařilo ještě několik let odolávat, zásadnímu střetu s islámem se Evropa dříve či později stejně nevyhne. Potom ale bude právě Česká republika už pro svou polohu uprostřed kontinentu vystavena muslimské agresi (ať už přímé či nepřímé) mimo jakoukoli pochybnost. Takto, na několik let dopředu, však politici většinou nepřemýšlejí a náš současný premiér v tomto ohledu není bohužel výjimkou. číst dál

Že to s německou kancléřkou Angelou Merkelovou nevypadá (z politického hlediska) nijak růžově, je všeobecně známým faktem. „Humanitární gesto“ v podobě pozvání neomezeného počtu syrských „uprchlíků“ do Německa skončilo zaplavením země milionem z větší části pochybných individuí, která - jak se stále častěji ukazuje - namísto snahy o integraci do společnosti projevují spíše zájem integrovat se do německého sociálního systému, známého svou štědrostí. Když k tomu připočteme evidentní sklon k násilí a terorizování obyvatelstva, těžko se můžeme divit, že obyčejní Němci už toho mají dost, a to včetně své kdysi tak oblíbené kancléřky. číst dál

Naše česká sluníčka mají jednu vlastnost, která mne nepřestává fascinovat - vždycky, když některé z nich řekne nějakou pitomost a já jsem přesvědčen, že větší blbinu snad už ani vymyslet nejde, ukáže se, že jsem se mýlil, neboť vzápětí jiné sluníčko přijde s ještě větší kravinou. Naposledy se to stalo v souvislosti se Zemanovým kalašnikovem. číst dál

Svět se prý zbláznil - alespoň to tvrdil svého času Stanislav Bernard na svých billboardech. Měl, bohužel, pravdu už tenkrát, ale kdyby chvíli počkal a začal s těmi plakáty až dnes, měl by pro své tvrzení důvodů a důkazů mnohem víc. No jo, jenže pak bych zase (řekněme za rok, za dva) říkal, proč ještě nepočkal, vždyť to, co se dělo na počátku roku 2016 bylo sice hodně ujeté, co je to ale proti tomu, čeho jsme svědky teď, v říjnu 2017? číst dál

Je vcelku logické (a potvrzuje to sama každodenní zkušenost), že když se z člověka v určité fázi jeho vývoje stane sluníčko, pak jde nikoli o definitivní duševní stav, ale o začátek nikdy nekončícího procesu, kdy se inkriminovaný jedinec stává den ze dne postiženější, tedy sluníčkovatější. Konkrétně to můžeme pozorovat na řadě našich mentálně frustrovaných spoluobčanů, ať už se jedná o politické aktivisty, tzv. vítače, humanoidy, havloidy atd. U všech vidíme jednotnou tendenci projevovat své sluníčkovství stále více, stále razantněji, afektovaněji, výbojněji, nenávistněji apod. Je vcelku zá... číst dál

Když zadáte do vyhledávače termín „taharrush gamea“, neukáží se vám prakticky žádné relevantní informace. Je ovšem možné, že po sexuálně motivovaných útocích mladých Arabů v německých městech se tento pojem stane frekventovanějším víc, než bychom si přáli... číst dál

Nejsou ti, kdo tzv. uprchlíkům pomáhali dostat se do Evropy (včetně našich „humanitních dobrovolníků“), spolupachateli zločinů, kterých se zde dnes tito lidé dopouštějí? Omluví se někdo z nich německým ženám a dívkám za utrpení, které prožily?  číst dál

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, číst dál

Náš pan premiér má (po kolikáté už?) z ostudy kabát, ovšem, jak se ukazuje, příslušné instituce již pilně pracují na tom, jak ho opět představit národu v pečlivě naaranžované roli slušňáka, který se stal obětí zlomyslných darebů. Jistě, asi není úplně fér, když se někdo „nabourá“ do cizí korespondence. Nechápu ale, co s tím má co do činění policie. Kdyby se něco podobného stalo mně a já to šel nahlásit na nejbližší služebnu PČR, už vidím, jak policisté všeho nechávají a vyráží pátrat po zločincích! Asi by mě pěkně vypoklonkovali, kdybych jim oznámil, že jsem měl perfektní zabezpečovací heslo „rovnátka“ a ti grázlové mně ho vyčmuchali... číst dál

To, že uprchlíci v Německu nemají zrovna ustáno na růžích, je celkem všeobecně známo. Životní podmínky, naprosto nedůstojné lidských bytostí, vyvolávají u těchto nešťastníků, kteří do Německa přišli s nadějí na lepší, snesitelnější a hlavně bezpečnější existenci, oprávněné stížnosti. Jen pro představu - např. jídlo dostávají pouze pětkrát denně, což ještě není to nejhorší. Daleko větší diskriminací je fakt, že v Německu se jim nedostává dostatečného slunečního svitu, na který jsou zvyklí ze zemí svého původu a který jim německé úřady svévolně odmítají zajistit. Zatím vůbec k největšímu výbuchu protiuprchlické nenávisti pak došlo o silvestrovské noci na nádraží v Kolíně nad Rýnem, kde se zhruba tisícovka mladých mužů arabského a severoafrického etnika stala obětí sexuálního obtěžování ze strany německých dívek a žen. číst dál

Začátek Nového roku bývá vždy tak trochu magickým obdobím - jako by začínalo něco úplně nového, co člověka inspiruje či přímo nutí k zaujímání názorů, postojů a předsevzetí, na která ve shonu „normálních dnů“ nemá zpravidla čas. A tak si lidé slibují, že od 1. ledna přestanou kouřit, pít, sprostě nadávat a že naopak začnou žít zdravě, cvičit, jíst více zeleniny a luštěnin nebo třeba psát veřejná prohlášení, odsuzující prezidenta republiky. Posledně jmenované aktivity se chopili tzv. obránci svobodných médií z organizace Free Czech Media, kteří hned pěkně zkraje roku, aby to mělo patřičný efekt, zveřejnili dramatické prohlášení (sepsané patrně ještě o silvestrovské noci, protože nemá hlavu ani patu a ani po stylistické stránce není příliš na výši) o tom, jak prezident Zeman poškozuje dobré jméno naší republiky v zahraničí a jak by se měl proto každý správný Čech od něj distancovat. Plné znění zmíněného elaborátu, sepsané čtveřicí toho nejlepšího, co česká investigativní žurnalistika dala světu (hádejte, kdo to je), zní takto: číst dál

číst dál

V Mf DNES je dnes uveřejněn rozhovor jisté Martiny Vyroubalové s Ibrahimem Nahhasem, takto Syřanem, který u nás studoval a poté tu již, vzhledem k situaci ve své rodné zemi, zůstal natrvalo. Článek je z těch, které prezentují ve sdělovacích prostředcích dnešní doby módní trend, kdy se na příkladu tzv. dobře se integrovavších muslimů dokazuje lichost všech obav z příchodu tzv. uprchlíků. Zároveň je ovšem napsán tak polopatisticky a prvoplánově, že se slečně či paní Vyroubalové nezamýšleně podařilo dosáhnout pravého opaku. Kouzlo nechtěného, které z onoho článku vyplouvá na povrch, ukazuje i průměrně chápavému čtenáři pravý stav věcí. Alespoň na ty nejvíce do očí bijící rozpory se pokusím poukázat. číst dál

„Samozřejmě že to dělají nezištně – tj. bez nároku na osobní profit. Že téma medializují v televizi, pokud mají tu možnost, je přece logické, pomáhají tím získat pro dobročinná témata větší zájem veřejnosti a více prostředků, neboť se jedná o témata, které ze své podstaty negenerují zisk. Samotní lidí z toho pro sebe nic nemají. Takto fungují neziskovky a je jedno, jedná-li se o Nadační fond Světluška, pomáhající slepým, známý prodej žlutých kytiček na podporu výzkumu léčby rakoviny, nebo iniciativy pomáhající uprchlíkům (tedy lidi, kteří si uvědomují, že měli více štěstí než někteří jiní, aniž by se o to nějak přičinili). Činnost neziskových organizací je samozřejmě regulovaná zákonem, činnost veškerých těchto subjektů si můžete celkem jednoduše ověřit. Vy jste všechny ty lidi šmahem zneuctil způsobem, který je daleko za jakoukoliv hranicí lidské slušnosti. Nastavil jste si opravdu moc hezké zrcadlo. číst dál

Foto: Daniela Černá číst dál

Obvinění docenta Martina Konvičky z tzv. šíření nenávisti vůči muslimům již bylo reflektováno z mnoha stran a úhlů pohledu a nechci se tedy vracet k otázkám, zda bylo účelové a předem naplánované, zda mělo exemplární podtext apod. O tomto již bylo řečeno a napsáno prakticky vše, takže je dle mého názoru smysluplnější - zvláště když uvážíme, že tady před námi takříkajíc leží „pole neorané“ - podívat se na celou věc úplně jinak, a to z té prapůvodní, totiž lingvistické stránky. číst dál

Ačkoli prezidentské volby jsou ještě hudbou vzdálené budoucnosti, není nejmenších pochyb o tom, že čeští havloidé pilně zbrojí. To lze vysledovat z poměrně snadno čitelných aktivit jistých lidí, ať už jde o jejich nezamýšlené podřeknutí se v televizi, novinách či na sociálních sítích nebo naopak o záměrné vypouštění mediálních bublin, majících za cíl sondovat terén a zjišťovat, jak veřejnost zareaguje na určitá jména. Tato strategie našich sluníčkových lidiček je celkem pochopitelná, neboť nečekanou porážku svého knížecího kandidáta, kterého již viděli na Hradě, dodnes nerozdýchali a tentokrát tudíž již nic nehodlají ponechat náhodě a jdou za svým cílem metodicky a rádoby profesionálně. Naštěstí pro českou demokracii ale zase stejně blbě a prvoplánově. číst dál

ÚHEL POHLEDU Mons. Tomáše Halíka (Katolický týdeník, 8. 12. 2015) číst dál

Před několika dny byla některými sdělovacími prostředky s velkou pompou představena tzv. Adventní výzva. Nechci se nyní rozepisovat o pokleslém způsobu argumentace, nelogických a s realitou se zcela míjejících tvrzeních, tendenčních výpadech ani celkově podprůměrné stylistické kvalitě tohoto elaborátu. Domnívám se, že průměrně vzdělaný člověk si tohoto - a mnoha jiného - ve zmíněném textu všimne sám. Jde mi nyní o něco jiného, totiž o zamyšlení se nad tím, kteří lidé a z jakých konkrétních důvodů tuto výzvu podepsali. číst dál

Warum die Rechtsextremen in Frankreich so erfolgreich sind číst dál

Průzkumům sice moc nevěřím, ale vypadá to, že kdyby se nyní konaly volby, bylo by po nich složení parlamentu zhruba stejné, jako je nyní. Je to opravdu zvláštní, paradoxní a troufám si říct i mimořádně znepokojující - na jedné straně si 80% lidí uvědomuje nebezpečí související s migrantskou vlnou a na straně druhé titíž lidé budou patrně volit politiky-sluníčkáře, kteří dělají vše pro to, aby právě s přispěním tzv. uprchlíků rozvrátili naši zemi. Jestliže je totiž pravda to, co dlouhodobě signalizují volební preference, celou polovinu hlasů by získaly dvě strany (ČSSD a ANO), které jsou jednoznačně prounijní, prouprchlické a protičeské. Skutečnost, že lidé nadávají na Dienstbiera, Šabatovou, Sobotku, Marksovou atd., ale přesto jim ve volbách dají hlas, je pro mě záhadou, kterou si umím vysvětlit toliko pomocí psychiatrických pojmů. číst dál

(Další známí střelce označili za hluboce věřícího muslima, který ale nikdy o náboženství v práci nehovořil. Jeho otec jen řekl, že syn byl velmi pobožný. „Šel do práce, přišel domů a modlil se,“ řekl listu New York Daily News.) číst dál

Turecké záchody, turecké hospodářství... no, teď asi se stane pověstným i sousloví turecká logika. Erdogan vyzval ty, kdo mají informace o obchodování Turecka s teroristy z islámského státu, aby tyto „hnusné pomluvy“ dokázali. Pár novinářů se o to už pokusilo a jejich osud je neznámý, resp. dobře známý - byli okamžitě uklizeni do Erdoganových vězeňských kobek a co je čeká, není nesnadné uhodnout. číst dál

Česká televize se pochlapila. Kdo ví, co se stalo, ale rozhovor se syrským prezidentem Bašárem Asadem, pro něhož měla dosud jen slova pohrdání, byl po dlouhé době prvním objektivním pohledem na to, co se dnes děje na Blízkém východě. Samozřejmě, jedna vlaštovka jaro nedělá, uvidíme, zda jde o nový vítr v zatuchlých veřejnoprávních studiích, nebo pouze o výjimku z pravidla, po které se všechno zase vrátí k pravdoláskařskému normálu. číst dál

Jestli té zprávě dobře rozumím, tak včera spáchala Evropská unie definitivní harakiri, když skočila na lep tureckému koumákovi Erdoganovi, kterému dá 3 000 000 000 (slovy tři miliardy) euro za to, že tamní vláda zlepší životní podmínky uprchlíků a ti pak dle zbožného přání (či spíše vyšinuté logiky) evropských elit už nebudou mít potřebu prchat dál do Evropy. A aby toho nebylo málo, do roka a do dne začne pro Turky platit bezvízový styk se zeměmi EU. A také - jak jinak - se bude vyjednávat o vstupu Turecka do Evropské unie. číst dál

Musím být dnes dopoledne doma, mezi desátou a dvanáctou mají přijít pracovníci vodáren, aby mně odečetli vodoměr, takže se v tomto čase čekání pokusím něco napsat. číst dál

Je to vlastně úplně jednoduché a člověk nemusí být žádný génius, aby mu to - lidově řečeno - „docvaklo“: Turecko je členem NATO. Česká republika je rovněž členem NATO. Turci sestřelili ruské letadlo. Otázka zní - jak se zachová Česká republika, přesněji řečeno čeští politici? číst dál

Martin se letos nezvykle opozdil - první sníh přišel až včera, ovšem stál zato. Vločky, kterým se tady u nás (okolí Brna) z mně neznámého důvodu, patrně však pro jejich velikost, říká trakaře či sedláci, během několika minut změnily všechno k nepoznání a zasněžená krajina nabyla podoby skoro až vánoční. Pro člověka, žijícího v chaloupce na vesnici, znamená první sníh (a ještě více první mráz, který se již také dostavil) řadu povinností - od ovázání kmenů ovocných stromů, zateplení sklepa s bramborami a zeleninou, stočení a uklizení zahradních hadic až po zkontrolování kurníku, zda tam slepice mají dostatečný komfort pro přežití nastávající zimy. číst dál

"Islám není nenásilné náboženství. Je to agresivní politická teorie, jejímž cílem je ovládnutí světa, a to jakýmikoliv prostředky."  číst dál

Za komunistického režimu byli ti, kdo měli odlišný než oficiální názor na společensko-politickou situaci, označováni nejrůznějšími termíny - např. pravicoví oportunisté, antisocialistické živly, protispolečenské elementy apod. číst dál

Říká se, že politika je uměním možného, že v ní jde především o hledání a nalézání kompromisu a s touto definicí lze souhlasit, samozřejmě za předpokladu, že se řeší běžné a více či méně formální záležitosti. Jsou však situace, kdy snaha o kompromis, o tzv. „vyváženost“ a „nadstranickost“ je něčím jednoznačně špatným, ba odsouzeníhodným, neboť se ve skutečnosti jedná o lavírování mezi dobrem a zlem či o smutně proslulý appeasement, který se již mnohokrát v dějinách ukázal být cestou do pekel. číst dál

O včerejším státním svátku, resp. demonstracích v Praze toho již bylo napsáno hodně a není tudíž důležité se k některým skutečnostem vracet. Následujícími řádky chci spíše vyslovit několik všeobecnějších postřehů, které mne v této souvislosti napadají. číst dál

Ta fraška se opakovala už tolikrát... A zřejmě se ještě opakovat bude, dokud - ano, dokud co? číst dál

Mám doma - jako každý spořádaný občan - řadu úředních dokumentů, od občanky přes vysvědčení o složení státní zkoušky z německého jazyka, výuční list až po řidičský průkaz na všechno možné kromě letadla (ten už je ale propadlý). Co ale propadlé rozhodně není, to je další z dokumentů s názvem Vojenská knížka. Je to strašně tajná věc, takže se nikdo nesmí dozvědět, že jsem s vyznamenáním absolvoval Poddůstojnickou školu psovodů v Libějovicích a pochopitelně ani to, že jsem to dotáhl na kaprála. A už vůbec se nesmím ani slůvkem zmínit o tom, že jsem po ZVS (to je tajná zkratka) byl na dvou vojenských cvičeních. Chci ale vlastně mluvit o něčem úplně jiném. číst dál

Ačkoli by se jako katolický kněz měl věnovat bohulibější činnosti, investuje P. Tomáš Halík nezanedbatelnou část svého času do aktivit jiného než kněžského druhu, např. do psaní nejrůznějších komentářů v Lidových novinách, v nichž s oblibou tepe neschopnost Čechů otevřít se nesmírnému myšlenkovému bohatství, které jim nabízí multikulturalismus ve všech svých podobách. Naše české zápecnictví, snaha „prošvejkovat se dějinami“, neochota brát na sebe závazky, vyplývající z členství v EU a NATO - to je jen malý výčet toho, co se mu na Češích nelíbí. A tak je celkem pochopitelné, že Halík neodolal pokušení svézt se i na vlně uprchlické vlny, která v současné době zaplavuje Evropu a v tomto duchu sepsal jakési emotivní desatero, které bylo v „jeho“ Lidovkách před pár dny (17.10.) otištěno. číst dál

Vím, že poslouchat cizí rozhovory není zrovna slušné, v tomto případě jsem se k tomu ale nachomýtl víceméně náhodou. Jel jsem před pár dny do bohunické nemocnice a v jednu chvíli do autobusu nastoupily dvě ženy zhruba středního věku, které se usadily na sedadlech za mnou a pokračovaly v rozhovoru, s nímž patrně začaly ještě na zastávce. Pro lepší pochopení jim budu říkat Jana a Michaela. číst dál

Kdesi jsem četl, že humor je motýl, kterého nikdo nikdy nechytne. A když ho přece jen chytne, tak už to zase není humor… Tento příměr se podle mého názoru dobře hodí i na problematiku feminismu - pokud vím, ještě nikdo nevysvětlil, co to vlastně je a pokud to přece jen vysvětlil, pak se to nedalo pochopit. číst dál

Mělo by o tom spíše informovat Ministerstvo zahraničních věcí na svých webových stránkách, popř. nějaký jiný oficiální orgán - nikdo se k tomu ale nemá. Vždyť dosud platilo a pro mnohé politiky možná platí dál heslo "Norsko - náš vzor"! Napsal jsem to tedy já... číst dál

Ten případ má několik rovin a tudíž se na něho můžeme a musíme dívat z více úhlů pohledu, protože jedině takto zjistíme pravý stav věcí, resp. neuvízneme u jednotlivostí (byť jsou sebevíc šokující a otřesné), ale nahlédneme samotnou podstatu děsivého fenoménu, odehrávajícího se v „civilizované“, „demokratické“ zemi… číst dál

V poslední době můžeme v našich sdělovacích prostředcích pozorovat nový trend, který se jako červená nit vine různými politologickými úvahami, komentáři a diskusemi (v tomto případě spíše „diskusemi“), totiž jakousi paranoidní rusofóbii a nenávist k prezidentu Putinovi. Hodně to připomíná dobu před r. 1989, pouze se prohodila plusová a mínusová znaménka. Ze zlého Západu se dnes stala „rozvinutá demokracie“, hodný Sovětský svaz je „zaostalým Ruskem“. Putin je pak diktátorem a takřka válečným štváčem, expanzionistou, který anektoval Krym a podporuje ukrajinské rebely... číst dál

Důvodová zpráva, kterou vláda informuje zákonodárce o nutnosti změny branného zákona, je obsahově nekonzistentním a vnitřně rozporným textem, v němž absentují k dané problematice relevantní údaje a odborná terminologie je zcela evidentně používána pouze jako k odvedení pozornosti sloužící kamufláž, mající za cíl skrýt ideologický a politický účel této novely. Právě řečené lze demonstrovat na velkém množství vět a pasáží, které tuto důvodovou zprávu (a pochopitelně tím víc samotnou novelu branného zákona) degradují na politicko korektní manuál, přizpůsobený roli armády v tzv. liberálně-demokratické společnosti. číst dál

Při četbě vzpomínek velitele Osvětimi Rudolfa Hösse mě nejvíce překvapil fakt, že tento člověk se vůbec nezamýšlí nad osudem milionů zavražděných, ale píše o něčem zcela jiném - o procesu „zplynování“, o technických problémech, které při tom musel řešit, o svém úsilí o maximální racionalizaci a optimalizaci „pracovních postupů“ při neustále se zvyšujících „výkonech“ atd. Zločinec bez svědomí? Nikoli! Na jiných místech tentýž člověk mluví o své lásce k manželce a dětem, o snaze dávat podřízeným dobrý příklad vzorným plněním svých povinností, ba i o své statečnosti, s níž dokázal přesvědčit samotného Himmlera o nutnosti poskytnutí finančních zdrojů na stále rostoucí „výrobní náklady“ a „kapacitní limity“ Osvětimy... Rudolf Höss byl tedy spíše úplně normálním člověkem, pro kterého se asi nejlépe hodí označení, které se dnes znovu dostává do kursu - politicky loajální a eticky nezatížený odborník, kreativní technokrat, úspěšně řešící státní zakázku konečného řešení... číst dál

Když se před lety uvažovalo o zřízení úřadu ombudsmana neboli veřejného ochránce práv, zaznívaly hlasy pro i proti. K čemu ombudsman - vždyť pokud budou fungovat soudy a jiné instituce tak, jak mají, občané se svých práv dovolají i bez něj. Tak zněl nejčastější argument "proti". Ti, kdo byli "pro" naopak poukazovali na fakt, že např. právě činnost soudů je u nás dosti diskutabilní a je tedy nutné mít zde někoho, kdo by (jako jakási poslední instance) chránil občany před mocenskou zvůlí. číst dál

Jsem principiálním odpůrcem jakéhokoliv násilného řešení společenských problémů. Takováto „řešení“ jsou totiž nedůstojná člověka jakožto rozumové bytosti a bývají navíc charakteristickým znakem totalitních režimů. A já chci žít v humánní, civilizované společnosti. Logicky jsem tedy i zásadním odpůrcem vyvražďování nevyléčitelně nemocných a starých lidí - a co jiného eutanázie či tzv. „milosrdná smrt“ ve skutečnosti je?! číst dál

Když nedávno vystoupil v televizní diskusi jistý pan Muhamed Abbas, jeden z představitelů českých muslimů, měl jsem v první chvíli dojem, že mluví celkem rozumně. Distancoval se od praktik islámského státu, zmínil se o tom, že na jeho vzniku mají do jisté míry vinu i Spojené státy, snažil se poukázat na fakt, že existuje celé spektrum výkladů koránu a nelze tedy všechny muslimy házet do jednoho pytle a vůbec působil dojmem vzdělaného, kultivovaného člověka a umírněného muslima, který je intelektuálně někde zcela jinde než jeho radikální souvěrci. číst dál

Mně tedy určitě ano a vždy, když tyto “nabídky” najdu v poštovní schránce, říkám si, že je asi něco shnilého v království českém… Mám na mysli takové ty rádoby lákavé půjčky peněz (10 000, 50 000, 300 000 Kč!). A do 24 hodin a bez ručitele a… No nepůjčte si to! číst dál

Město ve městě. Zákony džungle. Drogy a prostituce. Stínadla ovládaná místními Vonty, kterým se Druhostraníci raději vyhýbají... Tak tohle všechno - a samozřejmě i mnoho jiného - je brněnský Bronx. číst dál

Je to vlastně přirozené a dějinami nesčetněkrát potvrzené: Hitlerova „tisíciletá říše“ trvala 12 roků, v roce 1922 založený Sovětský svaz zanikl po 70 letech. Dokonce Římská říše, zahrnující takřka celý tehdy známý svět se po dlouhých staletích své existence nakonec zhroutila jako domeček z karet. Ne, žádný politický systém netrvá věčně, byť se jejich tvůrci od nepaměti snaží tvrdit opak. A sečteny jsou i dny liberální demokracie, o níž Fukujama hrdě prohlašuje, že je posledním (a tudíž jednou pro vždy daným, „věčným“) stadiem vývoje lidské společnosti… Silná slova! Pravdou je však - jak jinak - pravý opak. číst dál

Nevím, jestli se za tuto úvahu nedostanu do hledáčku orgánů činných v trestním řízení, protože hranice mezi tím, co se smí a co už je zakázáno říkat a psát je stále nejasnější a vůbec mi v tomto ohledu dnešní situace u nás připomíná dobu předlistopadovou, kdy rovněž existovaly „gumové“ paragrafy, např. tzv. „pobuřování“. Nikdo nevěděl, co to konkrétně je, ale vždy se ten paragraf dal použít proti někomu, kdo byl z nějakého důvodu nepohodlný. Dneska je takovýmto nelichotivým a - jak se zdá - už pomalu trestným označením slovo xenofobie. Být zkrátka xenofobem je něco podobného, jako být „za komunistů“ pobuřovatelem či antispolečenským živlem. A jak jsem na tom v tomto směru já? číst dál

Divná otázka, že? A navíc dost nebezpečná, neboť psát o problematice rasismu a nedržet se přitom předem daných politicko-korektních klišé může v dnešní postdemokraturní společnosti zavánět kriminálem. Začnu trochu provokativně, a to tím, že si představím hypotetickou situaci, kdy na ulici nějaký tazatel zastavuje lidi a pokládá jim následující otázku: „Jste rasista?“ Je jasné, jak budou všichni dotazovaní odpovídat – totiž o překot ujišťovat, že rasisty samozřejmě nejsou, tvrdit, že je už samotná takováto otázka pohoršuje atd. Co se týká mne, odpověděl bych po pravdě – tedy, že nevím. číst dál

Homosexualita… Asi těžko bychom našli jiné téma, v němž se oficiální, politicko-korektní a „vědecký“ postoj tolik liší od postojů a názorů obyčejných, zdravým selským rozumem se řídících lidí. Znáte třeba nějakého novináře, který by měl na homosexualitu jiný než oficiálně-povinný názor? Lze se ve sdělovacích prostředcích, různých „odborných“ příručkách či výpotcích nejrůznějších tzv. „sexuologů“ setkat s něčím jiným než s dokola omílaným a do omrzení papouškovaným tvrzením, že homosexualita není duševní porucha, ale normální varianta sexuálního chování, že každý, kdo toto popírá, je „homofob“ a že homofobie je vlastně trestným činem, protože vyvolává nenávist k „jinak sexuálně orientovaným osobám“? číst dál

Když se dívám na situaci kolem tzv. „uprchlíků“, resp. když sleduji vyjádření a stanoviska, která v této záležitosti zastávají nejrůznější lidé a organizace, pak se nemohu ubránit dojmu, že tu „něco nehraje“. číst dál

Třeba se mýlím. Vlastně - musím se mýlit, ne? Vždyť jinak by se mýlila celá věda lékařská! Psychologie, traumatologie, neurologie, dyslexiologie... No, ta poslední "gie" asi ještě samostatným oborem není, ale kdo ví - třeba se jím vbrzku stane! číst dál

České ženy konvertují k islámu. A dokonce o tom veřejně píší, třeba na svých blozích (i.Dnes), v časopisech (Maminka) apod. My muži se ptáme, proč to vlastně dělají, co svou konverzí k tomuto nám tolik podezřelému pseudonáboženství sledují a vymýšlíme nejrůznější hypotézy, které by tuto náhlou oblibu islámu u mladých Češek nějak rozumně vysvětlily. číst dál

Jak tyto dvě na první pohled značně rozdílné věci spolu souvisí? Jsem přesvědčen, že velmi úzce. Řekl bych dokonce, že jsou to jakési spojené nádoby, jejichž společný jmenovatel se jmenuje „mužská despocie“. číst dál

„Eufemismus je ztlumené vyjádření trapné nebo nepříjemné skutečnosti, popř. nahrazení výrazu drsného nebo budícího nepříjemné představy výrazem mírnějším, jemnějším.“ Tolik slovník cizích slov. číst dál

Když jsem o tom četl poprvé, domníval jsem se, že jde o aprílový žert nebo něco podobného - celé mně to totiž přišlo natolik stupidní, až se to zdálo být nemožné. Ano, zdálo, ovšem (jak známo) zdání někdy klame a tak tomu bylo i v tomto případě. Zkrátka - nešlo o novinářskou kachnu či kanadský nebo nějaký jiný žertík, ale o nový, naprosto vážně pojímaný a praktikovaný fenomén - koučink! číst dál

Slovo feminismus nemá v našich luzích a hájích právě nejlepší zvuk. Jeho nositelky bývají totiž obvykle spojovány s představou jakýchsi podivných ženštin, zápasících za nejroztodivnější "práva" a "svobody", které jim jsou údajně upírány současnou na tzv. genderových stereotypech a mužské nadřazenosti založenou společností. Tento status quo je třeba co nejrychleji změnit a přinést ženám, úpícím pod nadvládou mužů, vytoužené osvobození. Zkrátka, feministky jsou normálními lidmi (a to jak muži, tak ženami!) vnímány buď jako jakési moderní Amazonky, bojující svou svatou dívčí válku proti zlému světu mužů (či - přesněji řečeno - světu zlých mužů) nebo naopak jako beznadějně zakomplexované podivínky, neschopné (ať již z důvodu svého fyzického vzhledu nebo mentální retardace) najít si muže a založit rodinu a vybíjející si svůj vztek postpubertálně hysterickou rétorikou. číst dál

Vážení čtenáři, 2. května 2014 došlo v Oděse k události, o níž by jen málokdo předpokládal, že se může stát v Evropě 21. století. Davem, tvořeným přívrženci kyjevské fašistické junty bylo zmasakrováno 120-130 (některé údaje hovoří až o 200 mrtvých) účastníků pokojného shromáždění, jejichž jediným proviněním byly tzv. "proruské sympatie". Těmto bestiálním vraždám přihlížela, aniž by jakkoli zasáhla, ukrajinská policie. Ačkoli z videozáznamů lze identifikovat některé z vrahů, dodnes nebyl nikdo obviněn a co víc, evropští politikové a prodejní novináři o této události zarytě mlčí a Porošenko, ... číst dál

V souvislosti s chystanou celosvětovou cenzurou internetu se vede diskuse, jak tomu zabránit či dokonce katastrofické úvahy, že se blíží globální totalita apod. Vznikla podivná rovnice "státní kontrola internetu = konec svobody", přičemž si ti, kdo takto uvažují, vůbec neuvědomují, že internet (ať už kontrolovaný nebo "svobodný") nemá s opravdovou svobodou nic společného, resp. že o svobodu jsme přišli už dávno a nijak nám to nevadí... A že "znárodnění" internetu státem může v konečných důsledcích přinést mnoho pozitivního. číst dál

Když bývalý předseda ODS Mirek Topolánek před lety použil termín "kmotr" (resp. "kmotři"), asi sám netušil, že toto označení se stane synonymem pro jeho vlastní stranu. Topolánek si uvědomoval, že ODS vnitřně rozkládají korupční a jiné skandály spojené s jejími funkcionáři "odshora až dolů" a zamýšlel tyto "kmotry" zbavit jejich vlivu. Jak to dopadlo, víme dobře - byl to samotný Topolánek, kdo byl "odejit" do politického suterénu, když se stal nepohodlným svým voláním po obrodě ODS.  číst dál

Pod heslem "JSME PROTI VÁLCE! NEPŘÁTELÉ NEJSOU RUŠTÍ VOJÁCI, ALE NAŠI POLITICI" vznikla začátkem roku občanská iniciativa s názvem ČESKOSLOVENŠTÍ VOJÁCI V ZÁLOZE PROTI VÁLCE PLÁNOVANÉ VELENÍM NATO, ke které se do dnešního dne přihlásilo již přes 3000 mužů a žen.  číst dál

Následujícími řádky se chci obrátit na všechny rodiče, jimž není lhostejný osobnostní rozvoj jejich dětí, kteří chtějí svým synům a dcerám vštípit zdravé morální postoje a současně je uchránit před tím, co bývá eufemisticky nazýváno "moderní životní styl", co však ve skutečnosti znamená popření základních etických hodnot a přeměnu člověka na bezduchého amorálního tvora, který smysl svého života vidí v uspokojování těch nejnižších hedonistických pudů. číst dál