https://www.facebook.com/jajsemvelmiprohumor/
Vítám Vás na svých facebookových stránkách. Jsou velmi oblíbené, protože se na nich zamýšlím nad různými metafyziologickými problémy, rozdílem mezi humorem a srandou a nad základní otázkou, která nás všechny tolik trápí, totiž jestli jsme ve vesmíru sami, nebo k nám odněkud přijdou uprchlíci. Jistě víte, že můj spor s Dukou se táhne od té doby, co byly spuštěny Dukovany a je to čím dál horší. Chtějí mi zavřít zobák, ale s Vaší pomocí budu halíkovat dál. Dnešní zamyšlení jsem nazval Já o mně:
Teď jste o mně pár dní neslyšeli, ale není to moje vina, za všechno může Duka, který mě osočil v médiích, že prý jsem moc vstřícný k uprchlíkům a že bych měl přemýšlet, než něco zase vypustím, takže jsem v poslední době nevypouštěl. Mezi námi, ten Duka mně pije krev už delší dobu, nedávno mně zakázal účast na průvodu sodomasových teplomilů, a teď tohle. Naštěstí za mnou stojí celá pražská levárna, všichni matrikoví tykykřesťané, kliničtí hatefrírerové a salvátorové. A ti všichni jsou na mé straně, píší podporovatelské esesmesky, a prý abych neházel ručník do žita a hrál toho intelkthulváta dál, že to národ potřebuje, jako tu moji orální autoritu, co umí tak dobře vypouštět ty učenecké a utečenecké pravdohlásky, že od té doby, co umřel Václav, tady už není žádný Havel, a beze mě to divadlo nejde hrát dál, a že co by tomu řekl dalajláma, kdyby se mu domeditovalo, že držím nirvánu a hážu salám. A tak jsem si řekl, že nějaký kardinál mně může být ukamenovaný, kam se na mě hrabe, já mám tolik titulů a doktorátů, že mě zvou pořád na Kavčí hory, abych dělal odborníka na relikviliologii a nedávno mi řekl sám kníže, že bych byl dobrý prezident, jestli jako nechci... Tak vidíte! Takže dneska vypustím toto:
Člověk, který chce postoupit v duchovním životě někam dál nebo (jako v mém případě) hloub, musí být tak trochu třasořitka. Dialektický materialismus, který jsem studoval předtím, než mě komunisti zahrabali do podzemí, abych rozkládal církev zevnitř, přece jasně učí, že „co není bez chvění, není pevné“ (viz V. I. Lenin, sebrané spisy, díl 55, str. 666 a moje vědecká práce s názvem „Co není bez chvění, není pevné“ s podtitulem „Jak správně převlékat kabát“). A já, jakožto pevný a zásadový svobodný zedník, se třesu každý den, aby náhodou někdo nepřišel na to, co jsem zač, tedy co jsem byl, dřív než jsem se stal tím, čím budu zítra. Když jsem přebíral tu Tutanchamónovu cenu za celoživotní mystifikování, uvědomil jsem si, jak velikou odpovědnost mám ve své roli intelekthulvála, který jako jeden z mála, ne-li jako jediný dnes ve svých mozolnatých rukou třímá ten tibetský protizemanovský prapor. Ano, je to těžká práce, to věčné vysvětlování, že islám a korán jsou tři různé věci, že musíme umět rozlišovat mezi islamisty a teroristy, že mezi uprchlíky nejsou jen běženci, ale i utečenci, prchači a běžkaři. Taky musím držet palec na pulsu doby, abych něco nezaspal a nestalo se mně to, co před časem, kdy jsem tak dliouho přemýšlel, jestli budu nebo nebudu Charlie, až jsem byl Obama. Ano, ta česká xenofólie je strašná, úplně se stydím za ty lidi, co v životě neviděli jediného muslima a pletou si je s mohamedány. A to mně při té mojí osvětlovačské práci háže Duka hrách na zeď! Jestli mě ještě jednou naštve, tak konvektoruji k Jeho svatosti Čalamádě, se kterou pravidelně mediálně dopuji, abych měl nervy v nirváně. Bůh nás miluje kromě Zemana, Putina a Duky úplně všechny, to je jasné, jako že jsem byl kazatelem u StB. Teď jsem se právě vrátil z Hradu, abych si vyzkoušel, jaké to bude, až tam vyměním českou vlajku za tibetskou a jako prvního zahraničního návštěvníka po svém zvolení pozvu velkého muftího Osmanské říše sultána Erdogana a osobně ho provedu po Českomoravském chalifátu. Ať žije alláh a multikulturismus, turismus a mezináboženský dialekt!
2025 ©