MOJE BÁSNICKÉ PŘEKLADY

Překlad sonetu č. 110. Lépe jsem to nedokázal... číst dál

Za svého života (1830 – 1886) zveřejnila jen několik básní, dobovou literární kritikou nepochopených a ignorovaných. Po její smrti bylo v pozůstalosti Emily Dickinsonové nalezeno přes tisíc většinou kratších poetických útvarů, které se postupem doby stávaly předmětem stupňujícího se zájmu a obdivu. Dnes je Emily Dickinsonová považována za jednu z největších básnířek všech dob a její lyricko-meditativní poezie, vyznačující se přísnou verbalistní strohostí a mystickými přesahy, je stále znovu vydávána, čtena a studována...  číst dál

Rakouský básník (1887 – 1914), jehož osobitá tvorba, stojící mimo poetické směry, s neobyčejnou vyhroceností reflektuje bizarnost a krutost života. Traklova poezie dnes zaslouženě prožívá svou renesanci, básníkovi obdivovatelé jsou především fascinováni její metafyzickou mimočasovostí. číst dál

Rilke je - a myslím, že plným právem - považován za největšího básnického génia 20. století. Následující báseň jsem přeložil z knihy Rainer Maria Rilke - Frühe Gedichte - Insel Verlag Leipzig - 1928. číst dál

je známa především jako autorka tzv. Portugalských sonetů, které jsou všeobecně považovány za jeden z vrcholů světové milostné poezie. Nebyly určeny čtenářům, básnířka je psala pro svého muže, který se však nakonec rozhodl je uveřejnit, protože - jak se vyjádřil - „nelze skrývat před lidmi nejkrásnější sonety od dob Shakespearových“. číst dál

Můj překlad prvního Shakespearova sonetu je značně volný, snad se mi ale podařilo alespoň trochu přiblížit jemnostem originálu... číst dál