Období: červenec 2015

Na stránkách šachových knih a časopisů se občas vedou víceméně akademické diskuse o tom, kdo byl největším šachistou všech dob. Uvádějí se jména jako Morphy, Capablanca, Fischer…, aniž se bere v potaz, že jednoho každého z těchto šachových velikánů nelze poměřovat ryze individuálně a izolovaně, ale pouze v kontextu jeho doby, síly jeho soupeřů atd., a že tedy odpověď na výše uvedenou otázku je fakticky nemožná. Jestliže se nyní chci pokusit o jakési historické expozé vývoje šachové hry pod zorným úhlem tvorby velkých mistrů minulosti, pak jde jen a pouze o jakýsi orientační, ryze subjektivní přehled bez nároků na univerzální platnost či dokonce “vědeckost”. číst dál

BRNO - VAŇKOVKA číst dál

P a t n á c t   p o d   n u l o u  - číst dál

Když jsem před pár dny po hodně dlouhé době navštívil jedno brněnské knihkupectví, procházel jsem jím s dost smíšenými pocity. Tedy, abych to uvedl na pravou míru - ty pocity byly převážně kladné a pokud jde o zápory, tak tyto pramenily spíše z faktu, že do tolika knih (byly jich určitě tisíce) člověk prostě nemá šanci nakouknout a aspoň na chvíli se začíst, jakkoli je k tomu váben. Mezi tím množstvím knih je přitom zcela určitě alespoň několik, které bych si možná i koupil, kromě dost zásadního problému financí je však zde navíc další, a to ještě závažnější - jak ty „správné“ knihy najít? číst dál

PRAHA - PARK U HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ číst dál

Přesýpací hodiny se natahovaly tak, že se obrátily pískem nahoru. číst dál

Když jsi v lednu roku 2008 zemřel, všechna světová média o tom informovala jako o hlavní zprávě dne. Rok na to si na Tebe vzpomněl již málokdo a letos už nikdo… Inu, světská sláva, polní tráva. Ty jsi však naštěstí patřil k těm vzácným lidem, kteří žijí jen pro své umění a pochybná sláva tohoto světa je vůbec nezajímá. číst dál

Snad to nebude znít nějak expresívně či nadneseně, ale šachy mne provázely celým mým životem. Když jsem se s nimi prostřednictvím jednoho kamaráda ve svých 8 nebo 9 letech seznámil, byl to pro mne (samozřejmě v pozitivním smyslu slova) šok. Tato (řečeno slovy básníka Svatopluka Čecha) “her to perla skvoucí” mne zcela uchvátila a z této prvotní fascinace žiju vlastně dodnes. číst dál

V á ž n ě  -  h e z k é   l a v i č k y číst dál

J e n   z a č a l y   r ů s t číst dál

V č e r a   L e n i n ,  d n e s k a   H u s číst dál

Nedávno jsem objevil zajímavý (ne, to je slabé slovo - výborný) literární blog. Jmenuje se Hnízdo zvrhlé Narcisky a jakkoli se tento název může zdát na hony vzdálený světu literatury a evokovat zcela jiné asociace, je to opravdu literární blog par excellence.  číst dál

HLEDÁNÍ TOHO PRAVÉHO MEZI LEVÁKY... číst dál

T e n t o   n á p i s   j e   z d e   p r o   t y číst dál

Daniel Glattauer je mistrem inteligentního humoru číst dál

Někdy před cca 15 lety jsem četl jakousi diskusi o tom, zda v budoucnu nezmizí "klasické" knihy, resp. zda nebudou nahrazeny nejrůznějšími elektronickými podobami tištěného slova. Přiznám se, že "vyhynutí" knih jako "ohroženého druhu" mně tenkrát připadalo dost reálné, tak nezadržitelný se zdál být nástup nových technologií spolu s na první pohled logickými argumenty hlasatelů pozvolného, byť v konečném důsledku vítězného tažení ke klasickým knihám "nepřátelských" nových komunikačních médií. Naštěstí se tyto (pro mě jako pro knihomola "katastrofické") scénáře nepotvrdily, spíše naopak. Lidí nejenže stále čtou, ale dokonce lze pozorovat jakousi renezanci knihy jakožto nadčasového fenoménu, který bude člověka v jeho životě provázet ještě dlouho, pokud ne pořád. Prostě - lidé a knihy patří k sobě! číst dál

Nestárnoucí klasika - evergreen Thomase Hardyho je vybroušeným literárním diamantem číst dál

Stává se mi, že se mě občas někdo zeptá, jakou knihu bych mu doporučil. Souvisí to evidentně s mojí pověstí knihomila a knihomola, která ovšem není tak úplně přesná, neboť - jakkoli hrají v mém životě právě knihy důležitou a svým způsobem i zásadní roli - do podobných označení mám (bohužel či bohudík?) hodně daleko. Rozhodně bych rád četl víc než čtu, což ovšem není možné z mnoha důvodů, které zde nechci rozpitvávat a z nichž tudíž zmíním jen jeden, patrně ten nejpádnější - den má 24 hodin... číst dál

D n e s   s e   d á   s n a d   n a p s a t   k d e c o číst dál

Hitlerův dvorní architekt vzpomíná na „velkou“ dobu... číst dál

M y s l i v e c k ý   b á l  - číst dál

Vynikající parodie na zákulisní praktiky při udělování literárních cen  číst dál

JAK SE STÁT COPYWRITEREM aneb ILUZE vs. SKUTEČNOST číst dál

M o h l i   b y s t e   t o h o   n e c h a t ?! číst dál

Ř i d i č   k a m i ó n u číst dál

T a d y   n e j s t e   v   ž á d n é   b a n c e číst dál

S t r u č n ě   a   j a s n ě ,  s v ý m i   s l o v y číst dál

Nádherná kniha o lidské statečnosti, obětavosti a neochvějné vůli k životu číst dál

Práce kvapná, málo platná aneb Petra Hůlová by měla literárně zpomalit... číst dál

Co se týká užitečnosti, jsou motýli jen krásní. číst dál

Slavný román o americkém maloměšťákovi číst dál

Dojemný příběh statečné politické vězeňkyně posledních let sovětské éry číst dál

KOPYTARAJŤÁCI číst dál

V e l k ý   s v á t e k   d n e s k a   s l a v í číst dál

Překombinovaná detektivka skvělého spisovatele... číst dál

N a   n o č n í m   n e b i číst dál

V z d u š n ý   v í r ? číst dál

Letní vedra posledních dnů se stala novinářským hitem a příčinou všeobecného mediálního strašení, spočívajícího v nejrůznějších varováních, co by se mohlo stát, kdyby lidé pobývali dlouho na slunci, kdyby málo pili nebo skákali uhřátí do vody. Nezačalo to ovšem letos - těch skoro nenávistných výpadů vůči teplému počasí spojených s neustálým zdůrazňováním toho, že tam a tam padl teplotní rekord, starý 128 roků, jsme svědky již několik posledních let. Nevím, co je tak hrůzostrašného na tom, že v létě hřeje slunce - v zimě zase mrzne a na podzim prší. A pokud si vzpomínám - kam mně paměť sahá, v létě bylo vždycky pár dnů, kdy se teplota vyšplhala někam k pětatřiceti stupňům, aby se vzápětí umoudřila a klesla ke standardní letní třicítce. číst dál

POZOR NA SEOFANATIKY! číst dál

Jedinečné svědectví o bezútěšném životě obyčejných lidí ve stalinistickém Sovětském svazu  číst dál

VODOMIL VÉVODA... číst dál

T a x i s ů v   p ř í k o p  - číst dál

HLEDÁNÍ JEHLY... číst dál

Komunismus byla vcelku dobrá myšlenka, ale dobrá myšlenka sama o sobě komunismus nevytvoří. číst dál

C h l é b   a   d v ě   m á s l a  - číst dál

Realistický životopis Lenina z pera bývalého ortodoxního stalinisty je završením jeho rozchodu s myšlenkami komunismu číst dál

S t a r ý   n á h r o b e k číst dál

V e l i k á   r á n a  - číst dál

P r ů v a n   u d ě l a l číst dál

Pražský rodák Rainer Maria Rilke je v našem literárním prostředí velmi dobře znám. Jeho skvostné lyrické básně, ale i prozaická díla překládali takoví velikáni jako Václav Renč či Vladimír Holan, český čtenář může Rilkův básnický vývoj sledovat prakticky od prvních krůčků až po vrcholy jeho tvorby, jakými jsou Elegie z Duina a Sonety Orfeovi. Mohlo by se tedy zdát, že už není nic, co by u nás z Rilkova básnického odkazu nebylo známo a publikováno, resp. že obdivovatele tohoto možná největšího básníka 20. století už nemůže čekat žádné překvapení v podobě dosud neznámých či nezveřejněných střípků jeho díla. Jak se ukazuje, tento názor je mylný. číst dál

M ó d n í   p ř e h l í d k u číst dál

T a j í c í   s n í h číst dál

Věřili byste, že matematika může být zábavná i dobrodružná? číst dál