ŠACHOVÉ ZAMYŠLENÍ

Napsal Jan Hofírek (») 21. 7. 2015 v kategorii ŠACHY, přečteno: 311×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Snad to nebude znít nějak expresívně či nadneseně, ale šachy mne provázely celým mým životem. Když jsem se s nimi prostřednictvím jednoho kamaráda ve svých 8 nebo 9 letech seznámil, byl to pro mne (samozřejmě v pozitivním smyslu slova) šok. Tato (řečeno slovy básníka Svatopluka Čecha) “her to perla skvoucí” mne zcela uchvátila a z této prvotní fascinace žiju vlastně dodnes.

Nikdy jsem nebyl silným praktickým hráčem. V mládí jsem sice vyhrál několik soutěží a i později, když se naskytla příležitost, jsem rád zasedal k turnajové partii, mnohem více mne však zajímala historie a sama podstata šachu. Rád jsem si přehrával partie velkých mistrů minulosti a pročítal jejich životopisy, studoval dějiny zápasů o titul mistra světa a vývoj šachové hry od jejích počátků do současnosti.

V nedalekém Brně se tenkrát v prostorách Státní vědecké knihovny nacházelo i oddělení šachové literatury, které bylo se svými 5 500 svazky druhou největší šachovou knihovnou v Evropě, hned po Euweho institutu v holandském Haagu. Býval jsem tu častým hostem a z těchto bohatých zásob jsem neméně bohatě čerpal. Navíc v Praze na Václavském náměstí 52 byla na tehdejší dobu velmi dobře fungující i zásobovaná šachová prodejna, z níž jsem si objednával šachové knihy a časopisy. Další literaturu jsem sháněl po antikvariátech a postupem doby jsem si takto pořídil docela slušnou šachovou knihovnu…

Tenkrát jsme se ve škole povinně učili ruštinu (od. 4. do 9. třídy), což se mi později velice hodilo, neboť v tomto jazyce byla vydávána nelepší šachová literatura (např. sbírky partií sovětských přeborů, učebnice zahájení a končících her,  časopisy Šachmatnyj bjuleten a Šachmaty v SSSR…). Ostatně i slavný Bobby Fischer se naučil rusky, aby mohl studovat sovětské šachové knihy a časopisy…

Nemohu zapomenout ani na rok 1975, kdy se v Brně konalo Mezinárodní mistrovství ČSSR v šachu, jeden z nejsilněji obsazených turnajů, jaké kdy u nás byly hrány. V aule Vysoké školy zemědělské jsem tenkrát mohl vidět Vlastimila Horta, Alexeje Suetina, Marka Tajmanova, Gedeona Barczu a řadu jiných vynikajících šachistů.

Šachová hra od nepaměti přitahovala své vyznavače jistou tajuplností, řekl bych přímo “metafyzickou dimenzí”. Šachy, v nichž se s podivuhodnou harmonií spojují v jeden celek hra, matematika, věda, sport a umění, vždycky uchvacovaly lidského ducha svou nevyzpytatelnou transcendentní podstatou a krystalicky průzračným světem “platónských” čistých idejí a s dráždivou vyzývavostí vybízely své ctitele ke vstupu do svých tajemných komnat. A tuto tajemnost, tento odér transcendence si šachy uchovaly dodnes. Je to neuvěřitelné - v dnešní době, kdy se ve studiu podstaty šachové hry dospělo k vrcholům, které se ještě před nedávnem zdály nedosažitelné, kdy přední světoví velmistři překonávají bájnou hranici 2800 ELO bodů, kdy byly sestrojeny počítače, které tyto velmistry běžně porážejí a jejichž ELO se nachází daleko za hranicí 3000 bodů, tj. v dimenzích, které jsou lidskému myšlení nepřístupné - tedy v této době supervýkonných enginů nebyl dosud rozluštěn algoritmus šachové hry a i ty nejdokonalejší stroje bídně selhávají, mají-li rozluštit tajemství 32 figurek, pohybujících se po 64 čtverečcích…

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel tři a tři