Období: duben 2017

ÚVOD číst dál

Nevím, zda jde o nějaký mozkový zkrat či jednání v afektu, ale to, co Sobotka právě předvádí ve své estrádě s názvem „Jak jsem se konečně rozhodl spáchat harakiri“, je neuvěřitelné. Přihrát Babišovi na smeč opravdu nemohl lépe! Andrej má nyní v rukách všechny trumfy a svou novou roli mučedníka, do níž ho Slávek tak sobotkovsky pitomě naaranžoval, si užívá na plné pecky. Fotky s papundeklovými krabicemi, v nichž si odnáší propriety ze své ministerské kanceláře, zaplnily facebook a vůdcovi věrní se okamžitě dostali do varu. Bureš si za pár let stihl vychovat tři miliony tvorů, smyslem jejichž životů jsou koblihy všeho druhu a škodolibé radost, že špatně se nevede jenom jim, ale všem bez rozdílu. číst dál

C o p a k   j e   t o   z a   d r u h   č a j e ? číst dál

K ř í ž   z a   v s í  – číst dál

Kdyby se jednalo o někoho jiného, méně (mezi místním lumpenproletariátem) zbožňovaného a především ne tak pohádkově bohatého, určitě by už měl na krku ne jedno, ale hned několik obvinění. Pravděpodobně by také skončil ve vazbě, protože riziko útěku či ovlivňování svědků by jasně hovořilo v jeho neprospěch. číst dál

J s e m   p á n   v e   s v é   o r d i n a c i číst dál

Ein Tscheche schreibt... číst dál

V   t o m h l e   b i s t r u   v   c e n t r u   T e p l i c číst dál

T o m u   ř í k á m   N o m e n   o m e n číst dál

P r a v á c i ! číst dál

Новый год – číst dál

Vážené čtenářky, vážení čtenáři mého blogu! číst dál

C i k á n i   j s o u   z c e l a   j i s t ě   číst dál

Первый поцелуй – číst dál

A n i   s e   m i   v ě ř i t   n e c h c e číst dál

За окном дождь – číst dál

R o d i č   n a p s a l   ú d a j n ě číst dál

Ночь на рыбалке - číst dál

Fejeton o duševních procesech, které odstartovaly dvě sardinky v jedné konzervě (a potom i v druhé a třetí), zakončený hádankou pro bystré čtenáře, mající uhodnout jméno člověka, napsavšího knížku, v níž se vyskytují sardinky, muslimové, gilotina a žralok.  číst dál

Andrej upletl bič sám na sebe! číst dál

Dobrá kniha by měla i dobře vypadat aneb na elektriku si zavolejte elektrikáře a na knižní design Martina Pecinu! číst dál

Někdo často, jiný občas a další třeba jen výjimečně, ale do lesa chodíme snad všichni. Jistě – hlavně asi proto, že si zde můžeme nasbírat houby nebo borůvky, ale mnohdy prostě „jen tak“. Nemáme zkrátka žádný „praktický“ cíl a jen tak chodíme a užíváme si ticho, klid a tu zelenou krásu kolem – v lese je nám zkrátka dobře a i když se třeba unavíme dlouhou túrou, cítíme, že je to „zdravá“ únava a že jsme si ve skutečnosti odpočinuli. Proč tomu tak je? číst dál