Je 17. září 1793 a francouzský parlament, tzv. konvent, přijímá další z protidemokratických zákonů, kterých od svého ustanovení vyplodil již desítky. Tento nejnovější Zákon o podezřelých je však přece jen čímsi výjimečný. Od dnešního dne to má být ve Francii tak, že zločincem v očích státu se stane nejen ten, kdo spáchá nějaký protirežimní čin (za nějž se považuje např. veřejné vyznávání katolické víry, odmítání státního náboženství s jeho kultem Nejvyšší Bytosti apod.), ale i zcela bezúhonný člověk, který však neprojevuje požadované revoluční a vlastenecké smýšlení. A kdo bude posuzovatelem toho, zda ten či onen je dostatečně uvědomělý? Je to úplně jednoduché – toto právo i povinnost zároveň bude mít každý Francouz, který, když u někoho zjistí malou oddanost vůči novému režimu, je povinován takového potenciálního monarchistu, federalistu či zakukleného nepřítele volnosti, rovnosti a bratrství udat úřadům. Je samozřejmé, že tyto nepřátelské elementy nemůže čekat nic jiného než smrt. Začíná jakobínský teror a tzv. „krmení gilotiny“, a to až do července příštího roku, kdy revoluce, která – jak známo – požírá své děti, setne hlavy i jejím nejmocnějším protagonistům.
číst dál