Je to snad už náš osud či prokletí, že se vždy znovu necháváme napálit, přechytračit, opít rohlíkem? Vždycky si říkáme, že to bylo naposledy, že dvakrát se o stejná kamna spálí jen hlupák, že těm šmejdům, co nám vnucují ty sady hrnců, speciální potravinové doplňky, dovolenou v Karibiku za neuvěřitelně bezkonkurenční cenu řekneme hezky od plic, co si o nich a jejich podrazech myslíme – ale pak přijde nějaký další šmejd s úplně novým, fantastickým produktem, krásně zabaleným do pozlátka vznešených frází a my se spálíme znovu, podtřetí, podesáté, posté...
Následující článek jsem napsal před třemi roky, takže by se mohlo zdát, že už dávno není aktuální. Omyl! Na jeho konci totiž zjistíme, že vlastní hloupost může člověka dostihnout i za mnoho let a že šmejdi (v tomto konkrétním případě tedy ti státní) ze svých obětí vysají krev do poslední kapky:
Když druhopilířníky lapají, pěkně jim zalhají...
(BLOG hofirekjan|streda 15. květen 2013 10:03|karma článku: 3,56|přečteno: 194x)
Bude to svým způsobem zkouška z dospělosti, která jako příslovečný lakmusový papírek otestuje inteligenci národa. Zatím se (očividně poučen mnoha jinými rádoby lidumilnými podrazy vlády) národ drží dobře, nějakých 30 000 blbů není nijak závratné číslo.
Uvědomuje si to evidentně i Nečasův kabinet a začíná tlačit na pilu – těch blbů totiž potřebuje kolem půl miliónu a tak začíná kampaň, na kterou může naletět právě jen člověk s inteligencí účastníka předváděcího zájezdu.
Nechci zde vyjmenovávat všechny (řekněme to slušně) zápory pyramidní hry s názvem „Druhý pilíř“ – není zapotřebí zvláštní bystrosti na to, aby člověk poznal, že jde skutečně o státem řízený podraz – jako se spíše zamyslet nad tím, co to musí být za lidi (ten Nečas a spol.) a v jaké tíživé situaci se státní finance musí nacházet, když se shání peníze už i tímto způsobem. Heslo „Po nás potopa!“ sice vyslovila madame Pompadour již před nějakými 250 lety, stejné heslo si ale do svého vývěsního štítu může klidně napsat i Nečasovo loutkové divadlo – snaha doklepat to nějak do voleb, zůstat zuby nehty ještě ten poslední rok u korýtek, protože po volbách po nás neštěkne pes – právě tato nechutně upocená snaha vlády stojí za všemi těmi Skartami, registry vozidel a druhými pilíři...
Shodou okolností jsem včera hrál šachový turnaj a v jedné partii se mi podařilo zvítězit tak, že jsem nechal nekrytého pěšce a soupeř jej sebral. V šachovém slangu to byl ovšem tzv. „otrávený“ pěšec – po jeho vzetí totiž přišel několikatahový mat. Smutný soupeř se vzdal se slovy: „Tak jsem do toho nakonec vlezl...“
Druhý pilíř je právě takovýto otrávený pěšec. Přátelé, než do toho vlezete, přemýšlejte. O několik tahů dopředu. Protože v šachu se tahy nevracejí. A z druhého pilíře se vystoupit nedá.
Toto jsem tedy napsal v květnu 2013, kdy tehdejší vláda spustila masivní kampaň (stála miliony) za účelem přesvědčení národa o výhodnosti tzv. druhého pilíře.
Uplynuly tři roky. V dnešním vydání Mladé fronty vyšel článek, z něhož cituji:
Neplatičům ve druhém pilíři hrozí pokuty, mohou to být i desítky tisíc
7. dubna 2016 1:13
„Přestože je druhý pilíř penzijního připojištění mrtvý, hrozí tisícům jeho účastníků pokuty. Zapomněli do něj totiž odvádět peníze. Někteří pro to mohli mít důvod například kvůli ztrátě zaměstnání, ostatním však nyní hrozí mimořádná přirážka a úroky z prodlení. Sankce se mohou vyšplhat až k desetitisícům korun.“ (Celý článek je zde: http://ekonomika.idnes.cz/druhy-pilir-pojisteni-neplatici-pokuty-f0q-/ekonomika.aspx?c=A160406_211357_ekonomika_ane)
Vzpomínáte si, co nám bylo slibováno před hlasováním o vstupu do Evropské unie? Pamatujete si na ty do omrzení omílané kecy o ekonomické výhodnosti, svobodě pohybu díky Schengenu, nových pracovních příležitostech, přílivu zahraničního kapitálu atd.?
A léta šla, vážení... Nyní nám slibují nové krásné věci – že když k uprchlíkům budeme hodní, tak se z nich nestanou teroristé, že se nám možná dokonce vyhnou, že žádné kvóty se přijímat nebudou, že hranice ochrání 200 vojáků, že všechno je pod kontrolou, že...
Zní to hezky, že? Asi jim znovu skočíme na špek...