Nádherná kniha o lidské statečnosti, obětavosti a neochvějné vůli k životu
Ke knize Zdeny Kaprálové (která je do značné míry jejím životopisem) s názvem Zítra bude líp mám (mimo literárního) i určitý osobní vztah. Důvodem je skutečnost, že autorka prožila jistou část svého mládí v Brně a jeho okolí a místa, která byla tak úzce spojena s jejím životem, jsou i mně důvěrně známá. Kostel sv. Jakuba, v němž měla svatbu, ulice Úvoz a park pod Špilberkem, kde bydlela, Obilní trh s porodnicí – tudy často procházím či projíždím a občas si přitom vzpomenu na paní Kaprálovou a její nádhernou knihu. Především však jde o Říčky, malebný kout v lesích kousek od Brna, s krásnou chatou uprostřed květinových záhonů – na toto místo vzpomínala Zdena Kaprálová po celý život jako na svůj jediný pravý domov...
Vraťme se ale ke knize. Je zřejmé, že její autorka není profesionální spisovatelka, určitě bychom mohli v jejím písemném projevu najít některé formální nedostatky. To je ovšem mnohonásobně převáženo obsahem. Ať už jde na vnější události a dobrodružné zážitky nesmírně bohatý život autorky, o entuziasmus, s nímž ke psaní svých vzpomínek přistoupila nebo třeba o bystrost a skvělé analytické myšlení při posuzování nejrůznějších politických událostí – všude je čtenář doslova ohromen tím, co všechno tato žena prožila, čím vším si prošla a jak skvěle nám to dokáže předat.
V knize Zdeny Kaprálové, jakkoli v ní převažuje životní optimismus, je přítomno i mnoho negativního, zlého a bolestného. Po šťastném mládí přichází okupace Československa fašistickým Německem, která se tragicky dotkla její rodiny. Vyprávění o době, kdy po zatčení svého muže se vedle starostí o děti ze všech sil a často s obrovským rizikem snažila o jeho propuštění, patří k jednomu z vrcholů knihy. Je to smutné a úděsné čtení, Zdena Kaprálová však touto zkouškou statečně a úspěšně prošla. Po vytouženém osvobození se ovšem záhy ukáže, že někteří vojáci Rudé armády nejsou o nic lepší než nenávidění Němci. Dalším tvrdým úderem je pro autorku a její rodinu tzv. Vítězný únor – po uchopení moci komunisty se stává stále zřejmějším, že život v poválečném Československu bude úplně jiný než před válkou. Jak na tuto novou situaci reagovat – opravdu bude nutné opustit milovanou zemi a odejít do emigrace? Další těžká zkouška a dilema, další rozhodování o bytí a nebytí, jakých musela Zdena Kaprálová spolu se svým mužem řešit bezpočet.
Zítra bude líp je kniha, která musí zaujmout každého čtenáře. Je to příběh, kterému se mnohdy vzpíráme uvěřit – tolik je v něm nejrůznějších náhod, zvratů, zdánlivě bezvýchodných situací a nečekaných rozuzlení. Jak se někdy říká – něco takového nelze vymyslet, toto se může stát pouze v reálném životě...
Jakkoli je celá kniha úchvatná a nádherná, přesto zmíním jednu kapitolu, která na mě zapůsobila asi nejvíc. Jmenuje se Frau Thomas a je to vyprávění o ženě, Němce, která Zdeně Kaprálové nezištně pomáhala tehdy, když jí bylo nejhůř. Před statečností, ušlechtilostí a morální silou této ženy stojíme v němém úžasu...
Na zadní straně obálky je uvedeno několik čtenářských ohlasů, z nichž jeden zde na závěr ocituji:
„Ještě žádný životní příběh se mě nedotkl tak hluboce. Řetěz strašlivých událostí, které na autorčinu rodinu dopadaly s nemilosrdnou silou, působí až drastickým dojmem; avšak autorčina odhodlanost, schopnost porozumění a soucitu i její nezdolná víra v budoucnost činí z této knihy nejsmysluplnější a nejkrásnější milostný příběh, který jsem kdy četla nebo budu číst. Hluboce na mě zapůsobila odvaha a nezdolnost ducha, s nimiž autorka čelila životním strastem; její naděje, víra a láska se pro mne navždy staly posilou." (Susan Ransburg McCall, Indianopolis, Indiana)