Jestli té zprávě dobře rozumím, tak včera spáchala Evropská unie definitivní harakiri, když skočila na lep tureckému koumákovi Erdoganovi, kterému dá 3 000 000 000 (slovy tři miliardy) euro za to, že tamní vláda zlepší životní podmínky uprchlíků a ti pak dle zbožného přání (či spíše vyšinuté logiky) evropských elit už nebudou mít potřebu prchat dál do Evropy. A aby toho nebylo málo, do roka a do dne začne pro Turky platit bezvízový styk se zeměmi EU. A také - jak jinak - se bude vyjednávat o vstupu Turecka do Evropské unie.
Člověk už vážně neví, jestli se má smát, nebo plakat. Tusk se objímá s tureckým premiérem nevyslovitelného jména, na nohou sotva se držící Junkers blábolí cosi o „novém začátku vzájemných vztahů“ a šedá eminence v pozadí, Hadži Halef Erdogan, si mne ruce. A má proč! Ty tři miliardy utratí pochopitelně jinak, byl by za hlupáka, kdyby je dal uprchlíkům. Košile rodinného klanu je pro diktátora samozřejmě mnohem bližší než kabát nějakých migrantů, kteří beztoho při první příležitosti utečou do Německa. Jistě, pár stanů pro ně postaví a aby se neřeklo, možná i nějaké to dětské hřišťátko. Delegace z EU, která bude kontrolovat využití této hezky zakulacené sumičky, se zajisté tak jako dosud vždycky nechá opít rohlíkem Potěmkinových (pardon: Erdoganových) vesniček a ta tři megamega zůstanou hezky doma, v kruhu nejbližší rodiny.
Takže - vše je jinak, zapomeňte. Ačkoli, vzpomínáte si? Jsou tomu zhruba dva měsíce, kdy EU vydala přísné nařízení, podle kterého musí být do konce listopadu zřízeny v Řecku a Itálii registrační místa, učeně se tomu říkalo hotspoty nebo hospody, to ale není tak důležité. Mělo jít zkrátka o záchytky, kam prostě ti uprchlíci dobrovolně přijdou, nechají se ochotně zaregistrovat, s nadšením odevzdají otisky svých palečků a v klidu počkají, jak jejich žádost o další prchání dopadne. Schválně, kolik myslíte, že těch hospod stojí? A kolik běžkařů se tam nechalo zaregistrovat? Ano, správně, uhodli jste - a to jste ani nemuseli hádat, stačilo jen tak vystřelit od boku.
Střelbu od boku ostatně zkouší v poslední době i turecký velkovezír. Ropovod z islámského státu kvůli ruským bombardérům teče čím dál míň a jak to tak vypadá, za chvíli vyschne úplně. Sestřelení ruského letadla, které nejvyšší bašibozuk pečlivě naplánoval, se zcela minulo účinkem, když se ukázalo, že tureckým pohádkám o narušení vzdušného prostoru neidentifikovatelnými létajícími předměty věří snad jen Makrela se Sobotkou. Kde ale vzít peníze na financování stále honosnějšího životního stylu následníka trůnu, když si už i vrabci na cařihradských mešitách štěbetají o stále těsnějších vazbách mezi Ankarou a Mosúlem? No nic, obrátíme se na EU, třeba nám ten naviják spolkne i po stopadesáté. A vida - tak to vyšlo zas!
Hloupý, kdo dává - hloupější, kdo nebere... To přísloví znají určitě i v Turecku. Bohužel, v Evropě se na něho dávno zapomnělo a tak se sypou miliardy tu do Řecka, tu do Turecka. A o nějakou miliardičku si zajisté brzy řekne i Libye. Nedáte? Bu bu bu, i u nás je dost takových, co si klidně nasedají do lodí a vydají se do Itálie... No vidíte, že jsme se domluvili!