BÁSNĚNÍ

Napsal Jan Hofírek (») 3. 9. 2015 v kategorii POEZIE, přečteno: 478×

DIAMONOLOG

Podívejte se, pane doktore,

když vy furt jenom o tý smrti a tak,

něco vám řeknu

- já na žádnou zubatou s kosou nevěřím

ale žába na prameni času

to je jiná

vždyť i strach se bojí cizího neštěstí

a šibeniční humor - co si budeme povídat - se směje naposled

Jo, uzavřené oddělení láká k útěku

ale vaří tady dobře

a oba záchody jsou pěkné

i ten věčně ucpaný čísi zácpou

Hlavně však

- za dveřmi stojí Godot a čeká

až skončí doba návštěv

aby mohl odejít s klidným svědomím,

že tu byl -

Neslušná minulost

nakukuje do mé samoty

a dělala to tak odjakživa

vždyť nic jiného ani neumí

Ano, šťastný život je jen ztráta času

a já tedy za ten svůj děkuji Bohu -

Otázek bych měla hodně

ale odpovědi mě nezajímají

takže mně stačí vědět

že nejen stromy, ale i lidé

mají své stíny

protože slunce se neptá

jestli chceš

Děti mám tři

a moje manželství bylo plně funkční

dokud můj muž nešel jednou přes Nuselák

od tý doby už jenom padám

můj chorobopis je na dlouhé vyprávění

jsou v něm i jakási nesrozumitelná slova

- těm jediným rozumím,

protože latina je mrtvý jazyk...

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a devět