Konečně důstojný životopis velké básnířky!
Ačkoli poezie Mariny Cvetajevové je u nás díky několika překladatelským počinům (viz např. výběr z její tvorby pod názvem Lichý střevíc) poměrně dobře známá, životopis slavné básnířky byl až donedávna pro českého čtenáře velkou neznámou. Samozřejmě, některé životní peripetie, především její emigrace, resp. návrat do Sovětského svazu a tragická smrt jsou v obecném povědomí známé, ovšem ucelený a významu velké ruské tvůrkyně důstojný životopis dlouho absentoval. A kupodivu nejen u nás, ale i v zahraničí. Biografie, sepsaná Marií Razumowskou, je tak de facto prvním vylíčením životní pouti Mariny Cvetajevové, které zároveň může svou obsáhlostí a erudovaností právem aspirovat na označení spisovatelsko-badatelský výkon par excellence. Kniha, poprvé vydaná v roce 1983 se k českému čtenáři dostává sice se značným zpožděním, nicméně nakladatelství Garamond, které ji uvedlo na náš literární trh v roce 2009, si za tento čin zasluhuje nejvyšší uznání.
Kniha je psána přísně faktografickou formou, v níž však přesto zbývá mnoho místa na autorčiny vlastní postřehy a psychologické črty. Je rozdělena na čtyři části - Dětství, Mládí, Emigrace, Sovětský svaz, přičemž právě takovéto členění umožnilo Marii Razumowské poukázat na fakt, jak velkou roli hrály při osobnostním a uměleckém vývoji geniální lyričky rodinné prostředí, zděděné nadání a již v raném dětství zformované morální a životní zásady. Dětství a mládí Cvetajevové věnuje autorka polovinu knihy a jistě ví, proč. Další životní osudy básnířky totiž harmonicky navazují na atmosféru rodného domu, lásky ke slovu a vědomí odpovědnosti za svěřený duchovní potenciál.
V knize se nikde nesetkáme s nějakými pikantnostmi či indiskrétnostmi. Marina Cvetajevová před námi vystupuje jako žena, chápající svůj životní úkol jako službu ruskému jazyku i ruskému lidu. V roli manželky a matky je pak ochotna a schopna toto své prioritní poslání upozadit a být i "obyčejnou" ženou, která se ze všech sil snaží dostát všem svým povinnostem. Zocelena životem v bídě a nedostatku píše poezii, která se dotýká lidských srdcí s takovou intenzitou, že se s ní může rovnat snad jen její současnice Anna Achmatovová. Cvetajevová po sobě zanechala tak obsáhlé a zároveň grandiózní dílo, že před ním stojíme v jakémsi posvátném úžasu a ptáme se, jak je mohla vytvořit, když ji po celý život od poezie tolik věcí odvádělo...
Na stránkách knihy je mimo jiné věnována velká pozornost pražskému intermezzu Cvetajevové - její pobyt v hlavním městě Československa byl pro básnířku těžký a současně literárně plodný a po celý život na něj s láskou vzpomínala. Výborně jsou vykresleny vztahy Cvetajevové s jinými umělci, především tedy literáty, přičemž hodně nového světla je vneseno do jejího prekérního postavení emigrantky a složitých vztahů se sovětskými literárními osobnostmi. Překvapuje, kolik těchto lidí bylo připraveno Cvetajevové pomáhat, nehledě na její status politicky "neuvědomělé" umělkyně. Závěrečná část, věnovaná návratu do Sovětského svazu a tragické smrti geniální a osudem tak těžce zkoušené básnířky, ukazuje na filigránské úsilí autorky její biografie proniknout k některým nejasnostem a záhadám kolem těchto událostí. Kniha je doprovázena ukázkami z básnické tvorby Cvetajevové a je rovněž opatřena přehledem osobností, s nimiž se v ní setkáváme.
Maria Razumowsky sepsala úchvatné dílo, kterým nám jako dosud nikdo představila jednu z největších básnířek všech dob a současné jí a jejímu odkazu vzdala zasloužený a troufám si říct i nehynoucí hold.
2024 ©