Rilke je - a myslím, že plným právem - považován za největšího básnického génia 20. století. Následující báseň jsem přeložil z knihy Rainer Maria Rilke - Frühe Gedichte - Insel Verlag Leipzig - 1928.
Já dítě tenkrát byl a snil
o čem, to nevím už
když pod okny se zastavil
s loutnou svou cizí muž.
Zachvěl jsem se a zašeptal:
„Maminko, mohu ven ..."
pak před domem jsem náhle stál
co se to stalo jen?
Já poznal v jeho písničce
svůj osud budoucí -
ach přestaň, přestaň, cizinče
rvát srdce tlukoucí.
Vždyť zpíváš mi ji příliš brzy
já ještě neznám svět
být dítětem - to neomrzí
pohleď jen na můj smutek, slzy
už není cesty zpět.
Zpíval. A dlouho nepostál
jen chvíli zpíval nám
mou píseň - Bože, jak ten hrál!
Mé štěstí, bolest vyzpíval
a já šel za ním, dál a dál
a nevím ani kam ...
2024 ©