Před časem si naproti mě v autobuse sedl postarší pán, vytáhl z tašky noviny, nasadil si brýle a dal se do čtení. Z celého jeho zjevu i z jeho pohybů vyzařovala jistá noblesa, kultivovanost, novinové stránky obracel s jakousi téměř až obřadností, zkrátka, byl to od pohledu úctyhodný stařec. Pouze jedna “maličkost” mne zarazila. Noviny, které četl, se jmenovaly Blesk…
Nevím, co se v těch novinách píše, znám jenom jejich titulní stránky, když o ně zavadí můj pohled při chůzi kolem nějakého stánku. I to mně však stačí: “O co jde Štaidlovi?”… “Co chystá Pomeje?”… “Bartošová přibrala!”… “Lucie Bílá je šťastná!”… “Lucie Bílá prožívá trauma!”… “Co dělal Gott v Mnichově?!”… “Leoš Mareš přistižen!”… “Iveta se léčí v Thajsku!”… “Iveta je v Mexiku!!”… “Urbánková má rakovinu!!”… “Pomeje chystá pomstu!”… “Štaidl to požene k soudu!!”… “Hodil po ní popelníkem!!”… “Bílá nemá chlapa!!” - a tak dále a tak podobně.
Blesk prý u nás patří k nejčtenějším novinám, což mne opravdu překvapuje. Copak ty statisíce lidí (nebo snad dokonce milióny?!) skutečně zajímá, co dělá Pomeje, co řekl Štaidl, kde se léčí Bartošová nebo zda má Bílá chlapa? Asi je to však zajímá, jinak by si Blesk nekupovali a nečetli…
Zajímavé by bylo zjistit, co to dělá s psychikou takovýchto lidí. Představme si člověka, který den co den, týdny, měsíce, ba roky čte tento plátek. Takovýto člověk musí být dle mého názoru totálně vyšinutý, protože si zahltil mozek blbinami a na normální myšlení už v něm nemá místo… Bohužel (pokud statistiky neklamou), těchto lidí jsou v naší zemi zřejmě statisíce (nebo dokonce milióny). Nestáváme se tak postupně národem blbců?
2024 ©