BLOGERSKÁ VÝZVA aneb VÝZVA BLOGERŮM

Vážení přátelé literární blogeři,
jedna z nás, Daffodila Slavíčková, napsala dnes velmi zajímavý, především však aktuální článek s názvem „Chipička se vloudila... pardon, chybička...“ (http://nest-full-of-daffodils.blogspot.cz/). Všímá si v něm politováníhodného trendu, kdy v poslední době se v knihách, které si kupujeme za ne zrovna malé peníze, vyskytuje čím dál víc tiskových či gramatických chyb, o nekvalitních překladech ani nemluvě. Protože mi tímto svým článkem mluví z duše a i mně dokáže takováto odfláknutá kniha zkazit dojem z jinak třeba dobrého příběhu, domnívám se, že bychom proti tomu měli něco udělat. Pokud totiž nad podobnými nešvary mávneme rukou, nebudou mít nakladatelství žádný důvod tuto praxi nekvalitní redaktorské, korektorské či překladatelské praxe měnit. A co bychom tedy měli udělat konkrétně?
Nápadům se pochopitelně nekladou žádné meze, pokud pak jde o mě, vymyslel jsem následující jednoduchou metodu. U každé knihy, kterou budu od nynějška číst, si „pohlídám“, resp. spočítám tiskové a gramatické chyby, na které narazím a upozorním na ně v příslušné recenzi. Popřípadě si na blogu zřídím speciální rubriku, v níž přečtenou knihu zhodnotím právě z tohoto hlediska.
Nejde mi samozřejmě o žádný „hon na čarodějnice“, uznávám, že když se nějaká chybička přece jen vloudí, potom (pokud se tak stane výjimečně) nevidím žádný důvod k tomu, dělat z toho nějaký skandál. Ale dvacet tiskových chyb v knize o 150 stránkách by snad mělo být po zásluze pranýřováno...
Koneckonců, kvalitní nakladatelství se „bát“ nemusí, protože jich se to přece netýká, když jsou kvalitní, že. A těm ostatním jenom prospěje, budou-li nad sebou cítit bič v rukou všetečných blogerských čmuchalů, který jim bude připomínat základní heslo tržního kapitalismu „Zákazník je král“!