Půvabná a poučná kniha, plná nádherných fotografií!
Knížek o ptácích mám sice doma dost (hodně mne toto téma zajímá), ale když se naskytla možnost recenzního výtisku z nakladatelství Kazda, neváhal jsem rozšířit svou sbírku o další „exponát“. A poté, co mi kniha Poznáte ptáky našich zahrad? přišla a já jí začal listovat, mně bylo hned jasné, že když jsem si o ni napsal, dobře jsem udělal. Zmíněné nakladatelství, zaměřující se převážně na přírodovědnou literaturu, mne již několikrát příjemně překvapilo a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Ale začnu trochu zeširoka.
Ornitologickou zálibu jsem zdědil po svém tatínkovi, který mne často brával na vycházky do přírody a učil poznávat stromy a květiny a pochopitelně též malé i velké opeřence, létající nám nad hlavami. Vzpomínám si třeba, jak jsme jednou ve větrolamu spatřili v korunách topolů veliké hejno nádherných ptáků s půvabnou chocholkou na hlavičce a já se dozvěděl, že to jsou brkoslavi severní, kteří do našich končin zalétávají jen výjimečně. A opravdu – od té doby jsem je už nikdy neviděl! Nyní jsem se dočetl, že brkoslavi se u nás v minulosti „těšili“ mimořádně špatné pověsti, neboť jejich přílet byl vnímán jako předzvěst morové epidemie. Takže jsem teď trochu na vážkách – moc rád bych alespoň ještě jednou tyto vzácné návštěvníky z dalekého severu spatřil, ale ten mor... úplně mi stačí covid!
Jak vyplývá z jejího názvu, kniha je jakýmsi znalostním testem a v tomto směru mohu být spokojen – většinu ptáků jsem poznal. Bohužel – mnohé z nich na své zahradě (a v zimě v krmítku) vídávám stále řidčeji, pokud tedy vůbec. Řekni, kde ti ptáci jsou – touto parafrází známé písně si kladu otázku, zda se v posledních letech neudálo v ptačí říši něco neblahého. Tuto zimu mi totiž do krmítka přilétli zatím jen vrabci a sýkorky, po zemi paběrkovali kosi a nějaká ta pěnkava a - to je všechno! A přitom ještě loni tu byli pravidelnými hosty zvonci, zvonohlídci, stehlíci, brhlíci...
Celá recenze zde:
https://www.knihcentrum.cz/recenze-poznate-ptaky-nasich-zahrad
2024 ©