Vynikající psychothriller, vycházející ze skutečných událostí, o nichž se v „lepší společnosti“ nemluví...
Ne, to nemohla být obyčejná vražda! Tělo, visící na kůlu a nesoucí stopy mučení, navíc s vypáleným cejchem, jakým si majitelé označují své otroky – to všechno svědčí o tom, že šlo o hrůznou rituální popravu. A určitě též o výstrahu všem, kdo by zde jako Tad Archer chtěli provádět lidskoprávní agitaci a ohrožovat tak výnosné obchody místní smetánky...
Píše se rok 1781 a nacházíme se v Deptfordu, což je městečko nedaleko Londýna. Ten mrtvý muž byl jedné noci nalezen právě tady, u přístavních doků kousek od Temže. Když je o smrti svého bývalého spolužáka informován válečný vysloužilec kapitán Henry Corsham, je pevně rozhodnut udělat vše, co je v jeho silách, aby byl pachatel dopaden a dočkal se spravedlivého trestu. Přijíždí tedy do Deptfordu, kde však ke svému překvapení zjišťuje, že nejenže žádná z odpovědných osob nejeví zájem o objasnění případu, ale dokonce mu je naznačováno, aby se do této záležitosti nemíchal a pokud možno co nejrychleji odjel. Henry má však pro strach uděláno a začne pátrat na vlastní pěst.
Laura Shepherd-Robinsonová napsala knihu, která je pozoruhodná hned z několika důvodů. Krvavý cukr především odhaluje děsivou pravdu o obchodu s otroky, který se v tom čase provozoval jako něco zcela běžného a navíc i morálně přípustného. Černoši nebyli považováni za lidské bytosti, ale za pouhé živé zboží, které je možné kupovat, prodávat i krutě trestat. K africkému pobřeží připlouvaly otrokářské lodě, na domorodce byly pořádaly hony jako na divou zvěř a poté se s nimi výnosně obchodovalo. Člověku až běhá mráz po zádech, když čte o obojcích, řetězech, cejchovacích značkách, palečnicích a dalších mučících nástrojích, které se tehdy jako běžný artikl prodávaly v obchodech. Ideje humanismu a lidských práv nikomu nic neříkaly a jedinci, kteří násilí páchané na otrocích odsuzovali, byli považováni v lepším případě za pošetilé snílky, v tom horším pak za společenské škůdce a nebezpečné revolucionáře.
Do tohoto historického rámce je děj knihy mistrně zasazen. Žánrově se dle mého názoru jedná o detektivku s prvky psychothrilleru, přičemž působivě navozená atmosféra všudypřítomného tajemna a skrytého nebezpečí je dramaticky umocněna prostředím přístavního městečka, plného krčem, heren, vykřičených domů a temných uliček, v nichž se potloukají pochybné existence, před nimiž se Henry Corsham musí mít neustále na pozoru. Je mu jasné, že k tomu, aby ve vyšetřování vraždy pokročil, si musí vytvořit síť informátorů, místní lidé se mu však většinou bojí cokoli říct. Několik záchytných bodů sice postupem doby najde, ale zároveň s tím přicházejí i nové komplikace, takže čtenář je držen v permanentním napětí.
Jediné, co bych autorce vytkl, jsou dle mého názoru zbytečné pokusy o „natahování“ knihy a některé překombinované pasáže v její druhé polovině. To však nic nemění na tom, že Krvavý cukr je vynikající psychothriller, navíc s přidanou hodnotou v podobě děsivého svědectví o jedné z nejtemnějších kapitol evropské civilizace...
2024 ©