JOHN VAILLANT: TYGR

Napsal Jan Hofírek (») 21. 4. 2018 v kategorii KNIŽNÍ RECENZE, přečteno: 247×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Aknihatygr_2

Možná nejlepší kniha o největší kočkovité šelmě

Větší radost, než podělit se o své dojmy z knihy, která ho „dostala“, pro recenzenta asi neexistuje. Při hodnocení takovéto výjimečné publikace se totiž může rozepsat „co hrdlo ráčí“ o samých pozitivech, protože negativa jednoduše žádná nenašel. A také ví, že mu nic nebrání doporučit ji s naprosto klidným svědomím ostatním čtenářům. Možnost seznámit se s jednou z těchto „srdečních záležitostí“ jsem měl právě v těchto dnech díky nakladatelství Triton a jeho ochotně zaslanému recenznímu výtisku, takže následujícími řádky plním milou povinnost povyprávět o svých zážitcích z četby.
Mnohá zvířata, která vidíme v zoologických zahradách, si jen stěží dokážeme představit jako volně žijící v přírodě. Pro mě je jedním z nich tygr – přesto, že jejich populace se snižuje a některé poddruhy již byly vyhubeny, žijí tyto obrovité kočkovité šelmy stále ještě na několika místech planety, resp. Asie. Zvláštní postavení mezi nimi zaujímá tzv. tygr ussurijský, vyskytující se v jednom z nejvýchodnějších cípů Ruska, v oblasti, která se nazývá Přímoří či Přímořský kraj. Jde o největšího tygra vůbec, je pochopitelně přísně chráněný a pytláci, kteří by se nechali zlákat tučnou odměnou padesáti tisíc dolarů (což je cena za tygří kůži na černém trhu), musí počítat s tvrdými tresty. Tygr je plaché zvíře a člověku a lidským obydlím se obvykle vyhýbá, ovšem neplatí to vždy. Z roku 1997 je znám případ osamělého tygra-zabijáka, který se stal nebezpečným i pro lidi. Kniha s prostým názvem Tygr a podtitulem Skutečný příběh o pomstě a přežití je vylíčením tehdejších událostí z pera amerického spisovatele Johna Vaillanta. V zahraničí se jí dostalo nadšených ohlasů a nyní mohu i já potvrdit, že plným právem.
Pro nesmírné končiny Ruska, táhnoucí se od Uralu až k Beringově průlivu, Kamčatce a Sachalinu používáme obvykle označení Dálný východ, Sibiř či tajga. Zmíněný Přímořský kraj s hlavním městem Vladivostokem je ale natolik svérázným územím, že se pro něj žádný z uvedených termínů nehodí. Na pásu země mezi Čínou a Japonským, resp. Ochotským mořem totiž v průběhu věků vznikl unikátní ekosystém, v němž vedle sebe v podivuhodné symbióze žijí zástupci fauny a flóry, které od sebe za normálních okolností dělí tisíce kilometrů či celá zeměpisná pásma. Přímoří je pro tuto obrovskou koncentraci zcela odlišných zvířecích a rostlinných druhů považováno za jedno z nejpodivuhodnějších míst na Zemi.
John Vaillant je člověk, kterému podle všeho zdejší příroda učarovala, protože v Přímořském kraji delší dobu pobýval a přinesl si odtud i námět pro svou knihu. Třebaže je hlavní osou vyprávění příběh o lidožravém tygrovi, šíře záběru amerického autora je mnohem větší. A tak před námi defilují postavy pytláků, mnohdy z nouze a nezbytí lovících tygry v naději, že si za utržené peníze opraví dům či finančně pomohou živořící rodině, bohatých a bezskrupulózních oligarchů, kteří střílí tygry pro zábavu a „adrenalin“ i nejrůznějších zálesáků, upřednostňujících život v divočině před civilizací. Ochránci přírody tu nemají jednoduchou pozici, naštěstí se většinou jedná o nadšence, jejichž primární motivací nejsou peníze, ale úcta a obdiv k vznešeným predátorům, po léta balancujícím na hraně vyhubení. Právě díky nim se tady situace kolem tygrů zlepšila natolik, že dnes jich v Přímoří žije cca 350 kusů. Historická expozé, jimiž Vaillant knihu prokládá, jsou velkolepým svědectvím o koexistenci lidí a šelem na tomto čarokrásném „kousku“ země, o proměnách časů, zanechávajících zde své povětšinou negativní stopy či o statečných mužích, uvědomujících si důležitost zachování tygří populace pro příští generace a podstupujících v tomto směru často vpravdě heroický zápas se státní byrokracií, ideologickými předsudky a ekonomickými zájmy. Hlavní „postavou“ knihy je však Panthera tigris altaica neboli tygr ussurijský, o kterém se čtenář dozví takové množství někdy až dechberoucích informací, že si toto nádherné zvíře jednou provždy zamiluje.
Při čtení jsem měl často dojem, že autorem Tygra je Jack London či Ernest Thompson Seton, tak procítěně a dojímavě jsou mnohé pasáže napsány. Domnívám se, že Johna Vaillanta můžeme k těmto velkým spisovatelům směle přiřadit, neboť svou fascinací divokou přírodou i literárním stylem, jímž své nadšení dovede přenést na čtenáře, je jim velmi blízký. V každém případě – výborná kniha!

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel nula a tři