VOJENSKÝ PŘEVRAT V TURECKU – POLITICKY NEKOREKTNÍ ÚHEL POHLEDU

Na pokusu turecké armády o svržení diktátora Erdogana je asi nejvíce zajímavé to, jak na něj reagují evropští politici. Po dlouhém váhání, kdy čekali, jak celá věc dopadne, se postupně přidávají na stranu pravděpodobného vítěze, přičemž jim očividně vůbec nevadí, že Erdogan vyhrožuje poraženým pučistům nejpřísnějšími tresty. V praxi to bude znamenat, že strůjci převratu skončí na popravišti a lze se jen dohadovat, zda to budou stovky či tisíce lidí. Paranoidní šílenec v čele Turecka upevní svou moc, přemění zemi na baštu radikálního islámu a stane se pánem celého regionu. To všechno za souhlasu Obamy, Merkelové a dalších „demokratických“ státníků.
Vojenský převrat byl pravděpodobně poslední nadějí na zachování sekulárního charakteru Turecka. Nepochybuji, že k těm, kteří se k této zoufalé a patrně od začátku k neúspěchu odsouzené akci odhodlali, bude historie vzhlížet jako k hrdinům, podobně jako se dnes s úctou díváme na Klause von Staufenberga a jeho druhy, kteří obětovali své životy, aby zachránili Německo před Hitlerem.
Reakce našich politiků a médií jsme se zatím nedočkali. Všechno ovšem nasvědčuje tomu, že se nakonec servilně přikloní k německé kancléřce Merkelové, stejně jako ta se poslušně sklonila před Obamou, který turecké pučisty odsoudil a vyslovil podporu „demokraticky zvolenému“ Erdoganovi. V každém případě je smutné sledovat vyděšenou tvář komentátora České televize, který zmateně koktá a zoufale čeká na instrukce shora, jak o celé záležitosti referovat. V Turecku se přece jen stále ještě bojuje a co když vyhrají pučisté?! Jako zařezaný mlčí samozřejmě i Sobotka.
Přitom to, k čemu v Turecko došlo, není nic neočekávaného – vojenský převrat tam byl doslova na spadnutí. To jen evropští politici si takový scénář nechtěli za žádnou cenu připustit. Vždyť s Erdoganem se tak dobře jedná – zvlášť, když mu nacpete do chřtánu miliardy euro...