Já si myslím, že Rusko není náš nepřítel... Je to trestné?
Nejspíše to byl bývalý ministr vnitra, možná někdo jiný, ale to není zase až tak důležité. V každém případě se ten termín mezi některými novináři ujal natolik, tak často byl papouškován a do omrzení předhazován veřejnosti jako to největší myslitelné zlo, až u nás takříkajíc zdomácněl a žije si nyní už svým vlastním životem. A to navzdory tomu, že ti, kdo jej jakožto ideální bič na své názorové oponenty vymysleli, mezitím skončili v povolebním propadlišti. Bohužel, zanechali nám tu po sobě mediální Augiášův chlívek a tak ještě dnes můžeme tu a tam slyšet z úst některých neúspěšných politiků či zhrzených novinářů varování před tzv. „proruskými weby“, jak je svého času nazval pan Chovanec.
Přitom je evidentní, že všechny dosavadní případy strašení Ruskem jsou klasickými hoaxy, slaboduchými konspiračními teoriemi či poplašnými zprávami, za které kupodivu nikdo není volán k zodpovědnosti. Jako údajně nejhorší proruský web je těmito lidmi pranýřován Aeronet. Těžko říct, zda je tomu tak proto, že se jim nelíbí jeho zaměření, nebo byl k této roli enfant terrible mediálního prostoru vybrán náhodně. Kloním se spíše k druhé možnosti, neboť ať v článcích na Aeronetu hledám nějakou „ruskou stopu“ sebepečlivěji, nikdy jsem dosud žádnou nenašel. A stejně tak negativně vyznělo mé pátrání i na Parlamentních listech, po Aeronetu prý druhém nejvíce „proruském“ webu.
Je přitom zajímavé a podle všeho i signifikantní, že hledáním těch tak strašně nebezpečných a naši prozápadní orientaci ohrožujících prorusky orientovaných webů jsou nejvíce posedlí ti, kdo sami provozují internetové zpravodajské portály, v jejich případě ovšem (jak jinak, že) ty nezávislé, demokratické a svobodné. Je až úsměvné, s jakým zápalem hraničícím s fanatismem bojují za objektivní žurnalistiku lidé ve Svobodném fóru či na Aktuálně.cz. Když si tam občas přečtu něco od Pavla Šafra či Martina Fendrycha, pak se vždy s údivem ptám, jak mohou právě tito lidé obviňovat někoho z neobjektivity, tendenčnosti či proruskosti.
Celá věc dokonce zašla tak daleko, že samotné „nepřátelské weby“ už nestačí. Prý jsme fakticky s Ruskem ve válce (zatím tedy „hybridní“, ale i tak) a ruští hackeři mimo jakoukoliv pochybnost ovlivňují volby po celém světě, např. i ty nedávné parlamentní u nás. Tuto hysterii sdílí i kandidát pražské kavárny na prezidenta, který už dopředu avizoval, že pokud nebude zvolen, bude v tom mít prsty Rusko. Komické je, že toto nenáviděné Rusko je neustále vykreslováno jako beznadějně zaostalá země na pokraji hospodářského kolapsu, jejíž diktátorský prezident každou chvíli padne (během sedmnácti let, po které je svobodně zvolený Putin v úřadu, se to mělo stát už asi padesátkrát). A současně tento stát, kde jsou sto let za opicemi, disponuje takovou technologií, že má pod palcem celý svět! Vskutku originální logika...
A tak bych chtěl vzkázat všem, kdo tyto mé řádky budou číst, aby se řídili svým zdravým selským rozumem a nic si nedělali z toho, když je Šafři a Fendryši onálepkují jako neprozápadní či dokonce proruské. Tyto nálepky byly vymyšleny zcela účelově v době, kdy ČSSD a ODS rukou společnou a nerozdílnou plundrovaly stát a potřebovaly vystrašit ty, kdo měli jiné než to správné „státotvorné“ přesvědčení.
Čtěte tedy Parlamentní listy, Aktuálně.cz, Aeronet, Svobodné fórum, Protiproud a všechno ostatní a svůj názor na to či ono si nakonec udělejte sami. Jako svobodní lidé nepotřebujete, aby vám někdo radil, co si máte myslet.