„... pak přišel novej den
a vůbec nic se nestalo
já šťastnej běžel ven
a větral hlavu ospalou... “
Nevím, jestli si na ta slova z jedné písně Olympiků pamatuji dobře, ale nějak tak se to tam zpívalo. A musím říct, že Petr Janda a spol. měli pravdu. Ostatně jako všichni, kteří tvrdí, že konec světa je blbost, na jakou mohou věřit jen úplní pitomci. Citoval bych ještě svého oblíbeného básníka – J. H. Krchovský na toto téma napsal následující čtyřverší:
BLÍŽÍ SE KONEC, VÍM... PŘESTO TA VĚTA
nikterak není v rozporu („můj Pane“)
s mou obavou, že totiž konec světa
spočívá v tom, že nikdy nenastane
Zatím posledním koncem světa měl být podle různých kreténů i tzv. Brexit, tj.vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Podle jejich logiky k němu mělo dojít někdy kolem šesté ráno, kdy se začalo ukazovat, že Angličané nepodlehli masovému zastrašování vším možným (včetně konce světa!) a hlasovali hrdě a racionálně.
A jak ten dnešní konec světa proběhl u mě?
Nějak jsem si ho nevšiml, všechno bylo úplně stejné jako v jiné dny – nakrmil jsem prase, husy a slepice a podíval se, jak to v té Anglii dopadlo. Jakýsi analytik mluvil o katastrofě, další blb vyhrožoval, že si to Britové pěkně vypijou. Zjistil jsem, že referendum skončilo přesně tak, jak nechtěl Sobotka, tj. výborně a šel jsem na zahradu posbírat jahody a maliny.
Jestli bývají konce světa takové, jako dnešní ráno, pak bych proti nim vůbec nic neměl. Svítí totiž slunce a obloha bez mráčku slibuje krásný den.
P. S.: Nevíte, proč všichni sluníčkáři brečí, když od rána svítí slunce?