... aneb hoaxy a fake news ve službách boje proti dezinformacím!
Zavětřit, jaký vítr vane z oficiálních míst a co je tedy třeba udělat, aby se malý český snaživec vlísal do přízně mocných – na to jsme byli vždycky kabrňáci. Protektorát, padesátá léta, normalizace – sviní, které tyto režimy svou fašistickou, komunistickou či reálně-socialistickou přičinlivostí udržovaly při životě, se u nás našlo pokaždé víc než dost. Časy (a režimy) se mění, lidská povaha však nikoli. A tak se asi nelze divit, že i dnes tu máme ideologicky uvědomělá individua, pasující se do role hlasatelů jediných pravd a lezoucí do zadků současných mocipánů se stejnou urputností, jako jejich předchůdci do pozadí Husákova a Brežněvova. Je to zkrátka stále jeden a tentýž druh lidí, pouze s tím rozdílem, že nyní jsou oděni do tzv. liberálně-demokratického hávu, který je právě tolik v módě. Buďme ale konkrétní.
Brusel a Berlín před časem vyjádřily znepokojení nad situací na sociálních sítích, kde se prý šíří hoaxy a ruská propaganda. U nás se pochopitelně hned našli poslušní političtí lokajové, kteří tyto bláboly vzali za bernou minci a vyzvali národ k obraně „evropských hodnot“ před záškodnickými aktivitami tzv. proruských webů. A jako by na tento povel čekaly, okamžitě se vyrojily podivné kreatury s udavačskými sklony a opanovaly veřejný prostor nahlašováním dle jejich zvráceného světonázoru závadných článků a nenávistných komentářů, kádrováním facebookových skupin a odhalováním dezinformačních center. Ti zvlášť ambiciózní exponenti pak založili vlastní weby, na nichž vysvětlují, komu a čemu máme věřit a na koho a na co si je naopak třeba dávat pozor.
Tato činnost by za určitých podmínek mohla být i bohulibá – hlásat pravdu a pranýřovat lež je přece správné a žádoucí. Vtip je v tom, že tito osvětoví bojovníci chápou své vznešené poslání značně svérázně. Tak třeba pátrají po hoaxech pouze v předem vyselektovaných „nepřátelských“ médiích, zatímco zjevné dezinformace v jiných nechávají bez povšimnutí. Řečeno jinak – svůj inkviziční zájem věnují výhradně těm, na koho jim ukáže vládnoucí establishment (Parlamentním listům, Aeronetu, Prvním zprávám, Protiproudu...), přičemž proti mainstreamu se neodváží říct ani ň. Odkud vítr fouká poznáme také podle toho, že tito výtečníci patří jeden vedle druhého do kategorie pražskokavárenských lepšolidí a byť se dělí do různých nižších podčeledí (sluníčkáři, havloidi, eurohujeři, Drahošovci atd.), společným jmenovatelem všech je přesvědčení, že mají patent na rozum.
Fakt, že tomu tak zdaleka není a že by se naopak mnozí z nich měli vrátit do základní školy, aby si doplnili elementární vzdělání, chci závěrem demonstrovat na příkladu jednoho z těchto rádoby antidezinformačních webů. Jmenuje se Manipulátoři.cz a když si na něm víceméně náhodně rozkliknete nějaký článek, nestačíte se divit. Jako třeba já tady:
Dezinformace provázely i kampaň před komunálními volbami na Slovensku
Autor: Publikováno: 17.12.2018
Letáky, nálepky, internetové stránky a nedůvěryhodné profily na sociálních sítích. Těmito způsoby se před volbami na Slovensku šířily různé dezinformace.
Snad nejvýraznější antikampaň se vedla proti Matoušovi Valleovi, který se navzdory ní nakonec stal primátorem Bratislavy. Na facebookový profilech, webových stránkách a letáčkách byl Valla vykreslován jako dvorní architekt finanční skupiny Penta. Vallo se vůči tomu ohradil a podal trestní oznámení. Profil na Facebooku byl následně zrušen, ale ještě předtím ho viděli tisíce voličů.
Podobné to bylo se stránkou matusvallo.info. Po tom, co etičtí hackeři odhalili, kdo pomáhal s její tvorbou, oznámili to Vallovu týmu. Když dotyčného kontaktovali, doména přestala fungovat. Na druhé straně web matusvallo.com funguje dodnes.
Terčem antikampaně se však stali i protikandidáti Matouše Valleho. Ivo Nesrovnal a Václav Mika jsou přesvědčeni, že někdo platil jejich diskreditaci. V souvislosti s dosavadním primátorem Nesrovnalem se vzpomínala korupce na magistrátu, Mikovi vyčítali jeho kontakty s Mariánem Kočnerem. Trestní oznámení pro šíření falešných informací podle i Ján Mrva .
Falešné volební letáky očerňovali i Radoslava Števčíka, bývalého starostu bratislavské městské části Staré Město a jeho dva protikandidáty . Na vítěze voleb Podunajské Biskupice Zoltán Pekaa zas útočily letáky kvůli jeho sexuální orientaci. Ani bratislavské městská část Ružinov a Karlova Ves se neobešly bez falešné letákové kampaně.
Specifický případ nastal u Rudolfa Kusého, který obhajoval post starosty pro městskou část Nové Mesto. Na jeho facebookovém profilu ho před jednotlivými volbami od roku 2014 podporovaly falešní diskutéři. List N napsal, že existuje „… přes sto falešných účtů , které poslední čtyři roky podporovayi Rudolfa Kusého. S vysokou pravděpodobností to není konečné číslo“. Kusý spojitost s trolly odmítl a Novomešťané ho znovu zvolili starostou.
Kandidát na primátora v Piešťanech oznámil diskreditaci prostřednictvím nahrávky, která byla rozeslána zaměstnancům městského úřadu a dalším osobám.
Diskreditační kampaň se nevyhnula ani ve druhém největším městě Slovenska. Anonym na webu zveřejnil trestní oznámení manželky kandidáta Jaroslava Poláčka o tom, že sexuálně zneužíval jejich společného syna. Policie tento případ prošetřila, ale ukázalo se, že nic takového se nestalo. Obyvatelé Košic navzdory falešným zprávám Poláček zvolili za primátora. Ten ve své děkovné řeči vyzdvihl právě svého čtyřletého syna slovy: „Toto vítězství je pro něj.“
Tak se na to podívejme:
6. řádek: „letáčkách“ – správně letáčcích
9. řádek: „ještě předtím ho viděli tisíce voličů“ – správně viděly
20. řádek: „Falešné volební letáky očerňovali“ – správně očerňovaly
28. řádek: „podporovaly falešní diskutéři“ – správně podporovali
Když k těmto gramatickým hrubkám připočteme ještě slohové a tiskové hrůzy („Na facebookový profilech“, „Trestní oznámení pro šíření falešných informací podle i Ján Mrva“, „Diskreditační kampaň se nevyhnula ani ve druhém největším městě Slovenska“, „Obyvatelé Košic navzdory falešným zprávám Poláček zvolili za primátora“), pak web Manipulátoři.cz ode mě dostává kouli jak Brno, přičemž se zároveň ptám, jak může mít někdo takovou odvahu (spíše tedy drzost) vypotit elaborát na úrovni žáka pomocné školy a přitom se považovat za odborníka na potírání hoaxů a dezinformací.
A tak mě napadá – není na čase, aby začaly vznikat antiantidezinformační weby, které by odhalovaly dezinformace na antidezinformačních webech?
2024 ©