Můj tip – do konce července...
Byla to velká sláva, když Bělobrádek podepisoval s Gazdíkem koaliční smlouvu a holedbal se, že spolu těch deset procent ve volbách zvládnou levou zadní. Zbrusu nové a veřejnosti s obrovskou mediální pompou představené logo, nákladné videoklipy (kde sice vypadají jako Pat s Matem, ale holt proti gustu...), kniha, kterou prý Bělobrádek sám napsal (o čemž dost pochybuji, neboť mám ještě v živé paměti jeho blogy na i.Dnesu, kde sekal gramatické a stylistické chyby jak na běžícím páse), hlavně však silácké řeči o novém typu politiků, kteří (tentokrát prý už doopravdy!) dají zemi do pořádku atd., atd. Nyní se zdá, že lidovecká euforie vyznívá do ztracena, z prvopočátečního nadšení a dělání ramen zůstaly jen rozpaky a zatím sice ještě maskovaný, ale vcelku evidentní záměr nějak z té zatracené dvoukoaliční smlouvy, kterou jim byl čert dlužen, pokud možno s co nejmenšími politickými ztrátami vycouvat.
Kdo se bojí, nesmí do lesa – toto Bělobrádkovo oblíbené úsloví je dávno zapomenuto, tváří tvář předvolebním průzkumům, odkazujícím původní lidovecké sny o dvaceti procentech do říše fantasmagorického blouznění, je nutno konečně prozřít a nalít si čistého vína. Starostové a jejich jednoprocentní voličský potenciál, to opravdu není dobrá partie a špičky KDU-ČSL to už začínají tušit. Jistě, vypovědět nedávno uzavřenou dohodu a tím podrazit své koaliční partnery není problém, podobných křiváren se lidovci dopouštějí permanentně a bez sebemenšího uzardění, ale – jak to vysvětlit lidem? Bude to vypadat jako stahování gatí kilometry před brodem a někteří voliči si možná i řeknou, že je blbost volit stranu, jejíž lídři nedrží slovo a jsou ochotni hodit přes palubu všechny zásady slušnosti a dobrého vychování jen proto, aby se svými „jistými“ šesti procenty s odřenýma ušima prolezli do vytoužených poslaneckých lavic.
Ale možná Bělobrádkovi křivdím. Třeba je to rovný a férový chlap, který nás všechny překvapí a s těmi starosty to potáhne až do hořkého konce. Moc tomu ale nevěřím...
2025 ©