Poeticko-politické vzpomínání... (2)
Když si před lety kmotři z ODS po vzoru mafie rozparcelovali stát a vymezili své sféry vlivu, byla v tomto ohledu Praha jakýmsi českým Palermem. „Občansko-demokratičtí“ politici a tzv. lobbisté zde ovládali prakticky všechno. A nebýt toho, že postupem času ztratili jakékoliv zábrany a nabyli dojmu, že stojí nad zákony a jsou nepostižitelní, resp. kdyby jeden z nich v opilosti nezpůsobil dopravní nehodu, při níž těžce zranil ženu a následně prchal před policií, kdo ví, zda by se chapadla ódéesácké chobotnice vůbec kdy podařilo odhalit. Následující básnička je právě z této doby:
ZLOBBISTA
Třásla se před ním celá Praha
to bylo včera - dnes je po všem...
Teď chodí málem s cejchem vraha
co sráží lidi drahým porschem.
Žil jak King v té své noře syslí
bezpečně ukryt přede všemi
dnes však svým během pražskou Michlí
nechtěně baví celou zemi.
Nemluvil nikdy na kameru
teď do ní žvatlá opile
„Je to vše divné.“ Na mou věru!
– jet autem s dvěma promile...
Včera byl ještě pevně v sedle
dnes spadl z hrušky držkou na zem...
I Kmotr umí šlápnout vedle
a v průseru být jedním rázem!
Pod palcem měl i Kotě-Béma
nezvládl ale vlastní chtivost
– teď přemýšlí, zda Velký Véna
stihne mu vůbec šoupnout milost.
Co z jeho kauzy tedy plyne
je jedna pravda veliká:
že každé Prase, každá Svině
dochrochtá v rukou řezníka...
Třeba mu tahle moje slova
otevřou oči aspoň trochu...
A řekne si: „Chci začít znova!“
až za pár let ho pustí z lochu...