LITERÁRNÍ KRONIKA PRVNÍ REPUBLIKY (kolektiv autorů)

„Moje“ Kniha roku 2018

Pokud bych se měl ohlédnout za uplynulým rokem 2018 a vybrat knihu, která by si podle mého názoru zasloužila označení „největší literární událost“, asi bych dlouho nepřemýšlel – byla by jí Literární kronika první republiky, vydaná nakladatelstvím Academia. Proč právě ona?

Jeden z důvodů je bezpochyby ten, že publikace tohoto zaměření tu dlouho chyběla, resp. po r. 1989 přichází na náš knižní trh vůbec poprvé. Pátrání po příčinách tak tristního faktu nás nejspíše přivede k závěru, že k vydavatelskému počinu se kvůli jeho náročnosti dosud nikdo neodhodlal. Až tedy loni Academia, přičemž tak učinila způsobem (a to je druhý důvod, proč si této knihy tolik cením), vyvolávajícím ve čtenáři vskutku úchvatný dojem – kolektiv několika desítek autorů vytvořil dokonalé dílo, v němž se ve vzácné symbióze spojuje vytříbený obsah s nádherným grafickým provedením.

Úkol to nebyl nijak snadný – ostatně jak podat průřez dvacetiletím knižní produkce (a všeho, co s ní souvisí) tak, aby byl takříkajíc reprezentativní a (nakolik to je jen možné) objektivní? Nezapomínejme např. na to, že Československá republika byla státem mnohonárodnostním a tvůrci její Literární kroniky tak stáli  před problémem najít vyvážený poměr mezi českými knihami na jedné a německými, slovenskými, maďarskými, polskými a dalšími na straně druhé. Značná nesnáz spočívala rovněž v tom, podle jakého klíče vybrat z nepřeberné prvorepublikové produkce ty knihy, u nichž by panovala shoda v názoru na jejich výjimečnost, pro niž si zaslouží být dnešními kronikáři zmíněny. Domnívám se, že tato i další dilemata, spočívající v nalezení konzensu mezi subjektivními názory a objektivními kritérii, se podařilo vyřešit na výbornou, což kromě jiného svědčí i o příkladné týmové práci.

Kniha je rozdělena do 21 kapitol podle jednotlivých roků. Všechny mají jednotnou strukturu, tj. začínají Událostmi, které zmiňují to nejdůležitější, k čemu v daném roce na poli literatury došlo. Následuje recenze jednoho vybraného díla (např. Ivan Olbracht: Podivné přátelství herce Jesenia, Laco Novomeský: Otvorené okná, František Halas: Kohout plaší smrt, Franz Carl Weiskopf: Das Slawenlied atd.) a dobové ohlasy na ně. Potom se pokračuje podkapitolou Z knižní nabídky roku, kde se nachází vždy šestnáct reprodukcí knižních obálek. Závěrem je analyzován některý zaznamenáníhodný aspekt tehdejšího literárního života (Obrázková kniha pro děti jako umění i produkt, Literární cenzura v liberální demokracii, Německá Praha, Podkarpatská Rus a její literatury aj.)

Literární kronika první republiky fascinuje obrovským množstvím informací o tvorbě a životních osudech spisovatelů v národnostně pestré demokratické zemi a podává rovněž svědectví o době, kdy se „mistři pera“ těšili v národě všeobecné úctě, o níž si ti současní mohou nechat jen zdát. Bezpočet fotografií, dobových dokumentů, plakátů a rukopisných ukázek dělá z této publikace takřka bibliofilský skvost, který by neměl chybět v knihovně žádného literárního nadšence!